„Taky jsem zaslechl, že mě z Komety chtěli, ale tohle za mě řeší manažer. Litvínov přišel dřív, jasná volba,“ neváhal Štindl na sklonku loňského roku a svolil k přestupu z druholigové Techniky Brno.
25letý vsetínský odchovanec má i tak ke Kometě blízko. „V juniorce jsem si za ní odkroutil dvě sezony, mám i pár startů za áčko.“ Konkrétně čtyři na jaře 2011, kdy se mořila jen ve skupině play-out. „Navíc v Brně bydlím a studuju vysokou školu. Znám hodně kluků z Komety a s některými jezdím i na dovolenou. Semifinále pro mě bude výjimečná událost,“ netají se.
K moři se vydává s kamarádem Janem Káňou, útočným esem Komety. „Většinou poskládáme posádku ze Zlína, odkud je on. Já jsem ze Vsetína, hrával jsem s nimi inline hokej, občas se v létě ještě sejdeme,“ líčí Štindl. Ale na ledě ohledy nebere. „Jen na sebe koukneme a pak si jdeme naplno do těla.“
V brněnské aréně zkraje sezony sedával jako divák, čímž získal plno informací, které se mu teď můžou šiknout. „Mají takové hráče, že dokáží nastavit systém na soupeře, jaký potřebují. Umí přepnout z útočného stylu na obranný, hodně záleží na trenérovi, co zvolí za taktiku,“ charakterizuje semifinálového vyzyvatele. „Mají dobře poskládaný tým, všechny typy hráčů, silové, rychlíky i šikuly. A brankář Čiliak v poslední zápasech ukazoval výbornou formu. Taky ho znám osobně.“
Kometa se i díky fanouškům dokáže hokejistům vrýt pod kůži, ani Štindlovi není lhostejná. „Něco to ve mě zanechalo. O to víc budu makat a doufám, že postup do finále urveme,“ přijal výzvu.
„Šance je vždycky. Myslím, že v Litvínově se jde za jedním cílem, tím je úspěch. Jak tady všichni říkají: Nepos... se z toho,“ zmínil krédo velikána Ivana Hlinky, které si hráči Litvínova i fanoušci vybrali jako motto pro play-off.
S protihráči si Štindl radši nevyměnil žádnou esemesku. „Ale pár lidí z Brna mi psalo, že mi fandí. Přejí mi hodně štěstí, ať Kometu porazíme. Někteří mi zase klasicky ze srandy vzkázali, že mi štěstí nepřejí.“
Přesun z druhé ligy do extraligy mnohé překvapil, obránce se však na něj důsledně připravoval. V posledních sezonách upřednostňoval studium, teď naopak dostal zelenou hokej.
„Skok to je velký, samozřejmě. Ale manažer mi říkal, ať se nachystám, že mě zkusí dostat výš. Podle toho jsem i trénoval,“ přidával si.
Za Techniku si letos odkroutil 23 zápasů, osm si zapsal v prvoligovém Havlíčkově Brodě. V Litvínově na zkoušce přesvědčil a teď už má včetně čtvrtfinále taky 23 startů. I když je stále mužem na hraně sestavy, je zároveň velkou senzací a příslibem.
A školu stíhá taky, studuje stavařinu na Vysokém učení technickém. „Dodělávám bakaláře, chybí mi už jen bakalářská práce, pak ještě rok a půl na stavebního inženýra,“ vykresluje. Stavařina baví i kouče Rulíka. „Říkal mi, že ho to chytlo.“ Postaví spolu zlatý litvínovský sen?
