Byla to suverénní jízda, když hokejové Pardubice v roce 2010 ztratily v cestě za mistrovským pohárem jediný zápas. Teď má k podobnému kousku nakročeno Liberec.
Tahle paralela nabízí ještě jednu pikantnost: tehdy za Východočechy chytal Dominik Hašek, jenž z klubu „vyhnal“ Jána Lašáka. Ano, brankáře, který kvůli tomu málem ukončil kariéru a který je momentálně oporou Liberce.
Hokejová sinusoida funguje dokonale. Pardubice jsou nyní v útlumu a Liberec společně s Lašákem po letech tápání míří strmou křivkou až na úplný vrchol.
„Není to náhoda, ale jen logické vyústění dlouhodobého procesu.“ tvrdí bývalý liberecký brankář Milan Hnilička, který dění na severu Čech pozorně sleduje.
„Klub je strašně progresivní. Moc se třeba nemluví o tom, jak funguje jejich farma v Benátkách, přitom pro výsledky áčka je strašně důležité nemyslet jenom na áčko. Tohle je důkaz. A podstatná je samozřejmě podpora majitele Petra Syrovátka, jenž tým podržel i v horších časech. Tohle je odměna.“
Liberecký brankář Ján Lašák a jeho spoluhráči se radují z postupu do finále extraligy.
Liberec letos působí jako neporazitelná mašina. V průběhu sezony bořil extraligové rekordy – vyhrál 41 zápasů, posbíral 118 bodů. A na další dosáhl i v play-off: v součtu se základní části vyhrál už čtrnáct utkání za sebou!
Zcela logicky se nabízí otázka, v čem je kouzlo Bílých Tygrů a jak je možné, že nějaký tým tolik vyčnívá v době, kdy se hokej spíše vyrovnává.
Příčin je spousta, ale na prvním místě stojí odvaha dát sportovní pravomoce do rukou jediného člověka. Filip Pešán byl před sezonou jmenován nejenom trenérem, ale také sportovním manažerem a dostal obrovský prostor, který si do té doby mohl v extralize užívat snad jedině Vladimír Růžička.
Ukazuje se, že to bylo terno, protože Pešán v klubu zavedl řadu novinek. Tou nejdůležitější byla razantní změna tréninkového systému. A také přiznání, že trenér nerozumí kondiční a silové přípravě. Že je potřeba mít na každou oblast odborníka.
„Takový přístup by se líbil každému. Trénujeme intenzivně, ale krátce. Dřív měli trenéři pocit, že ví všechno,“ usměje se Lašák. A není jediný, kdo Pešánovy metody chválí. Nejenom navenek to působí, že uvnitř týmu funguje harmonie.
„Jeho podíl na úspěších je naprosto zásadní. Je v klubu už hodně dlouho, což je jeho výhoda. Přišel ještě v době, kdy jsem v Liberci končil. Vyšlapal si svou cestu,“ říká Hnilička, který v klubu chytal do sezony 2008/09.
Liberec působí jako jednolitý celek, vyčnívá celou sezonu a dokazuje to i v play-off. Mužstvo zdobí organizovanost v obranném pásmu, síla v ofenzivě, schopnost proměňovat šance, ale také trpělivost, disciplína a psychická odolnost.
Je z něj cítit síla, každý člen liberecké družiny jde neohroženě za vytyčeným cílem. Navzdory některým zraněným - vypadli například obránce Výtisk, forvard Birner, předtím nemohl kvůli disciplinárnímu trestu nastupoval Jelínek, kterého skvěle nahradil talent Lakatoš.
„S přibývajícími výhrami nám navíc roste sebevědomí a tým si věří. I proto jsme zvládali vypjaté zápasy s Boleslaví,“ tvrdí obránce Martin Ševc.
A Hnilička dodává: „Tým je velmi dobře poskládaný jak herně, tak lidsky. Je totiž moc důležité, aby kabina fungovala. A je evidentní, že v Liberci chemie funguje.“
