Působil jste devět let v zámořské NHL (San José, Chicago, Tampa Bay, Philadelphia). Už tam jste se vrhl do byznysu, ale kvůli nevydařeným investicím přišel o spoustu peněz. O kolik?
Asi o půlku majetku. Investiční rádce jsem měl sice dobré, ale teroristický útok na Dvojčata v roce 2001 byl tak velký otřes, že jakékoliv plánování a prognózy postavil úplně na hlavu. Kdybych neměl investice rozložené do spousty produktů, dopadl jsem asi ještě hůř.
V době útoku na New York jste už hrál za Pardubice. Neuvažoval jste pak, zda není lepší zkusit si prodloužit hokejovou kariéru co nejvíc?
Já byl odmala veden k tomu, že hokej nebudu hrát do smrti. Nechci, aby to vyznělo namyšleně, ale celou tu dobu jsem věděl, že u hokeje určitě nezůstanu. Když jsem skončil, tak nastal jeden veliký zlom - úplně ze mě vyprchala sportovní soutěživost. A jediná varianta tak byla hledat, v čem podnikat.
Týdeník TÉMA- vychází v pátek  Co Michala Sýkoru v obchodu se zlatem nejvíce překvapilo? A sleduje aspoň výkony svého bratra Petra v dresu Pardubic? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma. |
Nejdříve jste se pustil do nemovitostí, pak měl v Pardubicích vinotéku. Najednou se z vás stal investor do šperků. Jak k tomu došlo?
Investoval jsem do šperkařské firmy. Posléze se to vyvinulo v další projekty, které teď realizujeme. Zaměřili jsme se hlavně na investiční kovy a šperky. To je teď náš hlavní směr. V současné době jsme na konci pilotního projektu s drogeriemi Teta, kde se dají naše stříbrné šperky koupit. A musím to zaklepat, jde to. To, že jsou naše šperky vyráběné v České republice, je značkou kvality a zárukou, že tam nenajdete škodlivé kadmium nebo nikl. Lidé v době zdravého životního stylu přemýšlejí už nejen nad tím, z čeho vaří, ale i co sobě a hlavně svým dětem věší na krk.
Když se nyní ohlédnete - můžete už říci, že se vám přechod od sportu k byznysu povedl? Vaše společnosti mají obraty v řádu stovek milionů korun.
To ukáže až čas. Je to tvrdá práce. Podobně jako ve sportu. V něm platí, že bez tréninku určitě nevyhrajete. Ale to, že trénujete, ještě nemusí znamenat, že opravdu i vyhrajete. A v podnikání je to to samé. Sport mě ale naučil bojovat a nevzdávat se.
Vážně jste od posledního zápasu v sezoně 2004/2005 už ani jednou neobul brusle?
Už to neplatí, letos jsem byl bruslit s malou dcerou, protože ji to učím. Ale hokejku jsem od toho posledního zápasu v ruce fakt neměl. A troufám si říci, že k tomu ani nedojde. Je to pro mě uzavřená kapitola.
