První hokejová liga už má za sebou polovinu základní části, ovšem třebíčský obránce Václav Jaroš v ní odehrál pouze dvanáct duelů. Až do 8. kola přitom nastupoval pravidelně, jenže pak přišel zápas v Šumperku...
„Trefili mě pukem do obličeje a já pak dostal do zubů zánět. Dlouho jsem kvůli tomu nehrál, vlastně jsem hlavně posiloval,“ připomíná svoje zdravotní trable čtyřiadvacetiletý odchovanec Horácké Slavie, který se domů do Třebíče vrátil v létě z pětiletého působení v konkurenční Jihlavě.
Když už se s bolavými zuby konečně vypořádal, nezbývalo na něj v sestavě místo. V zatím posledním souboji na ledě Havířova už ale na ledovou plochu zase naskočil. „Na to, že jsem nebyl moc rozehraný, se mi hrálo celkem dobře,“ prozrazuje Jaroš. „Jenže jsme nebodovali, takže co vám budu povídat... Prostě spokojený být nemůžu,“ připomíná sobotní porážku 3:5.
Krize? Ne, jen dáváme míň gólů
Pro Třebíč to byl už třetí nepovedený zápas v řadě, i když v domácím souboji s Benátkami brala aspoň bod za prohru v samostatných nájezdech. „Já bych neřekl, že na nás dolehla nějaká krize. Jen jsme v poslední době nedávali tolik gólů jako předtím. To se někdy stává. Ale já věřím, že teď už to zase vyjde,“ zmiňuje středeční večerní souboj s Českými Budějovicemi.
Jihočeši v minulém kole na rozdíl od Horácké Slavie svůj zápas zvládli na výbornou. Před domácím publikem přehráli Jihlavu 4:0 a v tabulce první ligy už jsou čtvrtí s pouhými třemi body ztráty právě na Třebíč. „Co by na ně mohlo platit? Já myslím, že poctivá hra a dodržování systému, který po nás trenéři chtějí. A když k tomu ještě přidáme nějaký ten gól, tak určitě vyhrajeme,“ je přesvědčený Jaroš.
On sám zatím na první gólovou trefu v sezoně čeká. Pochlubit se může před dnešním duelem jen dvěma asistencemi. Příliš těžkou hlavu si ale z chudé statistiky nedělá. „Moje góly nejsou rozhodující, já jsem na ledě hlavně od toho, abych dobře pracoval dozadu,“ hlásí třebíčský hokejista, který v letošním ročníku nastupuje s číslem 90 na dresu. „To má hned několik důvodů,“ prozrazuje Jaroš. „Jednak jsem se v roce 1990 narodil, navíc jsem v Jihlavě nosil devítku. Jenže tu tady má Roman Erat, tak jsem k devítce přidal ještě nulu. No a taky je to trochu hec vůči Tomáši Čachotskému, který devadesátku nosí v Dukle. Chtěl jsem mu udělat radost,“ směje se.
