Na stadionu, kde vyrostl, nyní testuje, jestli si ještě kariéru prodlouží. „Chuť skočit na led jsem měl, ale zdraví mám jenom jedno. Nehodlal jsem to uspěchat. Musím myslet na zadní kolečka,“ vysvětluje mistr světa z roku 2010.
Blaťák se po návratu z Ruska svěřil do péče vyhlášeného fyzioterapeuta Pavla Koláře. „Kontrola dopadla dobře, ale říkal mi, že se to může kdykoliv vrátit,“ ví Blaťák. „Záda jsou lepší, ale pořád je cítím.“
I proto se zatím neupsal žádnému extraligovému celku. Ačkoliv jeho agent eviduje několik nabídek, pořád platí, že přednost má mateřský Zlín. Blaťák přitom nevylučuje, že s hokejem v 33 letech sekne: „I tahle možnost tady je.“
Zatím fandí svému Zlínu, jemuž v roce 2004 pomohl k prvnímu extraligovému titulu. „Kromě víkendů chodím každý den na zimák. Vtipkujeme, sranda musí být. Bez ní by to nešlo, aby se kluci uvolnili, nebyli zatlí,“ míní Blaťák.
Výkon svých tréninkových partnerů v předkole s Třincem ocenil. Teď je zvědavý na čtvrtfinále se Spartou. „Kluci se strašně změnili, nebyl jsem tady deset let. Byli druzí, mají kvalitní tým jako každý rok. V play-off může vyhrát každý,“ tvrdí Blaťák.
