Zlín po domácí porážce 1:2 prohrává 2:3 na zápasy - pokud chce zlato, už nesmí klopýtnout. Ovšem hráči tuhle pravdu dokáží obrátit. "Budeme ve výhodě, protože nemáme co ztratit," líčí matador Martin Hamrlík.
Bek, který dobyl jediný zlínský titul v roce 2004, mluví z vlastních zkušeností. "Vím, že ten, kdo má mečbol, to má psychicky těžší. Člověka to svazuje, už má trochu v hlavě, že je jednou nohou v dalším kole, že má vyhráno. Z hlavy to nevytlačíš."
Hamrlík při zlaté zlínské sezoně nebyl žádným vyjukaným mladíkem, přesto má stále v paměti, jak jej situace pohltila. "Pamatuji se, že jsem v rozhodujícím finále seděl poslední minutu na trestné. Už jsme vedli 4:1 a pořád jsem se klepal," líčí. "Nemohl jsem tomu věřit. Tohle může být naše výhoda."
Zlínští věří i v to, že jim venku půjde finále lépe než doma - na Zimním stadionu Luďka Čajky prohráli čtyři poslední zápasy z pěti. "Člověk doma chce hrozně moc, na hlavu je to strašně náročné," popisuje Melenovský. "No a když jste přemotivovaní, většinou to nedopadne. S čistou hlavou jde všechno líp. Proto jsem i atmosféru na tréninku vnímal tak, že do Plzně pojedeme uvolnění, se zdravým odhodláním."
Ne snad že by ve Zlíně už vyhlíželi dovolenou, na to je tým příliš ambiciózní i za stavu 2:3. Ale snaží se přenést tlak na soupeře.
"Pro Plzeň to může být zrádné," věří Melenovský. "Myslí si, že všechno ukončí doma, před svými fanoušky. My si hokej jedem užít a tajně doufáme, že ještě sérii vrátíme do Zlína. Když budeme hodně věřit, dobře to dopadne."