Den po vítězném čtvrtfinále ve Vítkovicích plánoval trenér extraligových hokejistů PSG Zlín Rostislav Vlach program před úterním startem semifinále, které si klub zahraje po osmi letech. "S Oldou (vedoucí týmu Oldřich Šolc) jsme řešili organizační věci. Nebudu tady dlouho," ujišťoval Vlach, kterého doprovázel jeho zlatý retrívr. "Dnes ho mám na hlídání. Mám dost času."
Zlín vyhrál čtvrtfinálovou sérií po šesti nezdarech. Oslavili jste to?
My trenéři jsme chvíli poseděli s vedením, ale kolem jedné hodiny jsme se rozešli domů.
Kolik lidí vám gratulovalo?
Na mobil mi přišlo hodně zpráv, což strašně kvituji. Od některých mě překvapily. Je vidět, že letos je o zlínský hokej velký zájem. Těší mě to.
Oddechl jste si hodně, že jste konečně zlomili čtvrtfinálové prokletí?
Po loňském prvním postupu z předkola do čtvrtfinále jsme chtěli udělat další krok. Tenhle cíl jsem si dal sám. Od vedení a okolí tak velký tlak nebyl. Chtěl jsem uspět také kvůli klukům, kteří o to také usilovali. Snažili se, aby práce, kterou jsme začali před sezonou, měla nějaký efekt. Semifinále je pro ně povzbuzení. Osm roků se nepostoupilo do semifinále, uleví se jim. Neříkám, že jejich výkony budou od teď lepší, ale uvolněnější určitě ano.
Nepřijde sebeuspokojení?
Nemám z toho strach. Kluci – a bylo to vidět během celé sezony – měli pořád motivaci. Hráli jsme o play-off, potom o šestku, čtyřku. Všichni, od nejstarších až po nejmladší, jdou za svým cílem. Chtějí vyhrát každý zápas.
Co se dělo v kabině poté, co jste ve Vítkovicích ztratili oba výborně rozehrané zápasy a stav série byl najednou vyrovnaný?
Měl jsem hlavně strach, aby se to neodrazilo do dalšího průběhu série. Aby kluci nebyli zlomení. Psychologicky jsme na tom s týmem pracovali. Podali jsme to tak, že je to hra, že se to může stát. Že to není nic převratného a že je potřeba se soustředit na další zápas. Důležité bylo, že jsme vyhráli páté utkání doma, což kluky nastartovalo. Bylo vidět, že skoro všichni byli pozitivně naladění a šli do zápasu, jako by se předtím nic nestalo.
Ve druhé třetině čtvrtého zápasu měl proslov kapitán Čajánek. Jak jste ho vnímal?
Ve Vítkovicích mají trenéři oddělené kabiny, takže jsem se o tom dozvěděl až po zápase. Čája jako kapitán odvedl v sérii velmi dobrou práci z hlediska vedení mužstva. Výkonem i psychologicky na něj působil velice dobře. Na to se pak nabalovaly výkony mladých kluků a dalších hráčů.
Především s mladšími hráči neustále komunikoval. Usnadňuje vám tím práci?
Bylo to tak v průběhu celé sezony, ale v play-off s nimi mluví ještě více. Pro mladé kluky je to povzbudivé a má to na ně pozitivní efekt.
Je pro vás s výhledem na semifinále lepší, že jste si prošli ve čtvrtfinále menší krizí, než abyste postoupili hladce?
Nepočítali jsme, že to bude 4:0, i když to mohlo dopadnout. Čtyřikrát porazit stejného soupeře je strašně složité. Tým musí být připravený, že nějaký zápas prohraje, nesmí si z toho dělat hlavu.
Do čtvrtfinále zasáhl od pátého zápasu Marek Melenovský, který měl mít po vážném zranění lokte po sezoně. Neříkal jste si, že se zbláznil?
My trenéři si ho strašně ceníme. Před duely ve Vítkovicích jsme věřili, že nastoupí. Pak dostal od doktora vynadáno, že vůbec přemýšlí, že by hrál. Přestože riziko obnovení zranění bylo veliké, šel do toho. Z hlediska morálního to bylo pro tým hodně důležité, navíc nám začali vypadávat útočníci. Pátý zápas hrál výborně, v šestém měl asistenci při vítězné brance Okála. Jen doufám, že mu ruka vydrží.
Parádní formu má brankář Sedláček. Gól nedostal už 120 minut. Překvapuje vás, jak se vyrovnal při zranění Horčičky s rolí jasné jedničky?
Jeho výkonnost jde nahoru. Chytal velmi dobře. Na druhou stranu je to ale i otázka celkové obrany mužstva. Kluci plní důsledně svoje úlohy a pomáhají mu. Kuba měl i trochu štěstí.
Před startem semifinále máte šest dnů pauzu. Je to optimální doba?
Odpočineme si, můžeme doléčit drobné šrámy a zranění. Čech měl něco se zády. A věříme, že po zranění zasáhne do semifinále obránce Matějíček. V šestém čtvrtfinále už byl na soupisce.
