"Zatrnulo mi a bojím se, co s ním bude," hlesl litvínovský trenér Jaroslav Hübl starší. Za potíže podle všeho můžou záda, s kterými Šlégr bojuje dlouhodobě.
Na tabuli svítil čas 58:30, když se olympijský vítěz z Nagana ocitl tváří na ledě. Ve vlastním obranném pásmu ležel chvíli nehnutě. Okamžitě za ním vyběhli lékaři.
"My, co jsme nebyli na ledě, jsme si v první chvíli mysleli, jestli to není něco se srdcem. Padnul a ani se nehnul," popisoval liberecký útočník Václav Nedorost. "Když pak hýbal nohama, tušili jsme, že to snad nebude tak vážné."
Liberecký bek Richard Jareš, který se popral se Šlégrem v první třetině, špitl: "Člověk v první chvíli nechce ani hrát. Pak si říká a přeje, ať je zdravý."
Doktoři ze sanitky vyndali nosítka na kolečkách a spěchali za marodem. Když ho pak vezli po ledě, mluvil Šlégr s kapitánem Reichlem. Tvář měl zkřivenou bolestí. Ztěžka zvedl ruku a pokynul divákům. Vyprovodili ho do mostecké nemocnice aplausem.
"Doufám, že bude v pořádku. Jirka má se zády dlouhodobě problémy. Nevím, co se pořádně stalo. Nevím, jestli to není dokonce konečná," strachuje se Šlégrův spoluhráč Vojtěch Kubinčák, že by to mohlo znamenat konec kariéry.
Sedmatřicetiletý Šlégr, mistr světa a vítěz Stanleyova poháru, při působení v zámoří prodělal transplantaci ploténky. Bolesti zad ho stále pronásledují. "Jirku občas brní nohy, ale tohle už byl extrém. Spadl sám, bez souboje. Nevím, jestli bude zbytečně riskovat. Jirka to musí vědět sám," řekl Kubinčák.
Litvínovský vůdce Robert Reichel, spoluhráč i přítel Šlégra, tvrdí: "Nejde o to, jestli bude Jirka hrát, ale jestli bude zdravý. Pozitivní je, že když ho odváželi, komunikoval."
Šlégr se paradoxně zranil v zápase, v němž se po drobné operaci kolena vrátil do sestavy kapitán Reichel, tedy další olympijský šampion. "Šel jsem do toho z voleje, neměl jsem to v plánu, ale mužstvo po porážkách potřebovalo nějaký impuls," vysvětlil svůj nástup Reichel.
Přesnou diagnózu Šlégrova zranění sdělí litvínovský klub až poté, co dostane oficiální lékařskou zprávu.
