Nadaní odchovanci Zlína se poprvé podívali na světový šampionát, domů se sice vrátili bez medaile, ale s nadějí, že to nebyla jejich poslední velká akce. "Byla i sranda, užívali jsme si to," líčí ve dvojrozhovoru pro MF DNES Zámorský.
Když ale na začátku turnaje postihl kompletní tým průjem, tak vám veselo nebylo, že?
Zámorský: Nikdo nezjistil, z čeho to bylo. Mě to ale moc nechytlo, z kluků jsem to měl asi nejméně. Jordy na to trpěl více.
Jordán: Po dvou dnech a prášcích mi to odešlo, ale za další noc se to zase na jeden vrátilo. Kluk, co jsme spolu hráli na farmě v AHL, mi říkal, že si tím prošli i Kanaďané, jen o pár dnů později. Nejhůře na tom byl Hertlík (Hertl). Zhubl pár kilo, celé dny byl bílý.
Úvodní duel se Slovenskem jste, Michale, sledoval z hlediště. Nezáviděl jste Petrovi, který byl na soupisce hned?
Jordán: Ze začátku možná trochu ano. Ale na mistrovství jsem jel s tím, že budu osmý obránce a budu čekat na dopsání. Bohužel se v prvním zápase zranil Roman Polák. Věřím, že kdyby mohl odehrát celý šampionát, tak bychom si na placku sáhli.
Zámorský: Myslel jsem, že Jordyho dopíšou, i kdyby se Polák nezranil. Ve druhé obraně ho pak zastoupil se vším všudy.
Jordán: Chvíli trvalo, než jsem se dostal do základu. Ke konci se to zlepšovalo a hrál jsem více. Pomohlo tomu také, že jsme s Kubou Kindlem chodili na oslabení. Poslední zápasy jsem se cítil dobře.
Petr Zámorský v reprezentačním dresu
Trenér často kritizoval hru obránců. Nepovídali jste si, že je to až moc často?
Zámorský: Mrzelo mě to, ale byla to motivace do dalších zápasů. Řekli jsme si pak: Kurňa, můžeme hrát lépe.
Jordán: Myslím, že od pana Růžičky to byl záměr. Pro mnohé z nás to byla první velká akce a možná chtěl, abychom byli zdravě naštvaní a chtěli dokázat, že mistrovství můžeme hrát.
Zámorský: Pohled na naši obranu hodně ovlivnilo i zranění Romana Poláka. Byl to bek, na kterém se mělo stavět.
Nemrzí vás, že jste si nezahráli v jedné obranné dvojici?
Zámorský: Ani jsem nepočítal, že by nás pan Růžička dal spolu. Bylo jasné, že vedle sebe budou starší a mladší. Škoda, možná někdy v budoucnu se to podaří.
Jordán: Mě by spíše zajímalo, jak by nám to šlo.
Petr by byl ofenzivní bek a Michal defenzivní, ne?
Zámorský: Asi bychom byli oba defenzivní. (úsměv) Pan Růžička mě totiž hodně tlačil dozadu. V prvním zápase jsem jezdil docela hodně dopředu, ale pak si mě vzal stranou a docela důrazně mi řekl, že takhle si to nepředstavuje. Jasně mi určil, kdy můžu a kdy ne.
Bylo těžké se udržet?
Zámorský: Někdy mě to dopředu lákalo, ale hned jsem si uvědomil, že to trenér nechce a zůstal jsem vzadu.
Jordán: Snažím se hrát dobře zezadu, a když je možnost, tak podpořit útok. I když zpočátku mi bylo vytýkáno, že dělám moc kliček na útočné modré, že to mám zjednodušit a střílet více na bránu.
Zámorský: Pan Růžička mě měl asi zafixovaného ze Zlína, kde hodně útočím. Také trenér Vlach mě krotil, ale Čája (kapitán Zlína Čajánek) vyžadoval, abych jezdil dopředu a podporoval útok.
O puk bojují Petr Zámorský (vlevo) a Dick Axelsson.
Měla na vás speciální požadavky největší persona týmu Jágr?
Zámorský: Po nás becích hlavně chtěl, ať mu to dáváme raději dříve než později a nic nevymýšlíme.
Jordán: Byli jsme z toho trochu zmatení. Od pana Růžičky byl na začátku pokyn, ať Jardovi tolik nenahráváme. Abychom ho nezavařili, že ho potřebuje čerstvého na čtvrtfinále. Ale pak jsme si to ujasnili. Všichni víme, že má rád puk a že s ním dokáže velké věci.
Nebyli jste z legendy českého hokeje nervózní? Nebáli jste se, že něco zkazíte?
Jordán: Ani ne. I on udělá chybu.
Zámorský: Přiznám se, že jsem z něho trochu vykulený byl. Na turnaji ve Švédsku jsme s Jordym dostali v šatně místo hned vedle něho. Nevěděl jsem, co od takového hokejisty čekat. Když jsem byl malý a zlobil, tak mě mamka posadila do obýváku k televizi, pustila mi Jardu Jágra a byl klid. Teď jsem vedle něho seděl v kabině a hrál s ním. Strašně zvláštní pocit.
Považujete si toho, že jste byli u jeho rozlučky s národním týmem?
Jordán: Jarda u reprezentace končí snad už pět let. (úsměv)
Takže mu tohle sbohem nevěříte?
Jordán: Sám musí vědět, jak to myslí, jaké má plány. Doufám, že mistrovství světa v Praze ještě odehraje.
Zámorský: Moc mi to k němu nesedí. Nechce se mi věřit, že když bude volný, že si šampionát v Praze nechá utéct. Mistrovství bude velkou záležitostí pro Česko.
Ve Zlíně jste nastupoval s bývalým Jágrovým centrem Čajánkem. Dají se srovnat?
Zámorský: Oba jsou vůdčí typy, neskuteční hokejisté. Jsem přesvědčený, že kdyby Čája letos nehrál, tak bychom titul ve Zlíně neudělali. Když bylo potřeba, usměrnil nás v šatně i na ledě. Všem ukazoval, jak by se to mělo dělat. Úplně stejně to dělal Jarda v reprezentaci. Soustředil se jenom na hokej a dával mu úplně všechno. Jsem strašně rád, že jsem si s oběma zahrál.
DRUHÁ TREFA FINŮ. Jarkko Immonen slaví svůj gól do české sítě.
OBRÁNCE V ŠANCI. Michal Jordán před finským brankářem Pekkou Rinnem.
Trenér Růžička naznačil, že při nominaci na šampionát v Praze bude brát ohled na to, kdo odmítl jet do Běloruska. Cítíte, že budete mít větší příležitost?
Jordán: Je to možné, ale hráčů je dost a hodně se toho může za rok změnit. Byl jsem rád, že jsem mohl přijet na závěrečný kemp. A že to dojde tak daleko, to jsem vůbec nečekal. Doufám, že jsem se otrkal, poznali jsme se s trenéry. Do dalších let by to mohlo být pro nás plus.
Zámorský: Pro trenéra je nejtěžší vzít hráče na takový turnaj poprvé a odehrané mistrovství nám může pomoci. Sám jsem byl překvapený, kolik omluvenek bylo a z některých hodně. Věřím, že mi sezona ve Finsku vyjde a na mistrovství se dostanu.
Petr má svoji hokejovou budoucnost vyřešenou. Co vy, Michale?
Jordán: Přemýšlím, jestli to v Americe zabalit. Ale zase se v Carolině vyměnilo vedení, budou tam noví trenéři. Generálním manažerem je Ron Francis, který mě draftoval. Co jsem tam hrál, byl se mnou většinou spokojený, ale nebylo to v jeho rukou. Zvažuji, že bych tomu dal ještě šanci, ale zatím jsme se nespojili. Věděli, že jsem na mistrovství. Na druhou stranu je tady zájem z Evropy, bavili jsme se o KHL a Lvu Praha, který má na mě práva. Nechávám to otevřené.
Petr prohlašuje, že na NHL ještě nemá. Co si o tom myslíte?
Jordán: Má dobře našlápnuté. Já jsem to měl jinak, odcházel jsem do zámoří v sedmnácti a zkoušel se do NHL dostat přes juniorku a farmu. Tím jste ale omezeni právy klubů do 25 let. Petr má obrovskou výhodu, že teď se mu povedla super sezona a finská a švédská liga jsou hodně sledované. Jako mladý hráč si pak může v NHL vybírat z více nabídek, která mu bude více sedět.
Zámorský: NHL je nejlepší liga na světě a všichni by tam chtěli hrát. Mezi ty nejlepší se určitě neřadím, proto jsem to takhle hodnotil.
Jordán: Ale na mistrovství jsi měl přezdívku mladý Židla (obránce Židlický).
Zámorský: Já se k tomu vůbec nehlásím. Nevím, jak to vzniklo, ale už se to se mnou veze. (úsměv)
