Znovu nájezdy, tentokrát ale hokejový Zlín vítězství neslavil

Jako by v domácích zápasech stále pokračovalo loňské play-off, můžou si stýskat zlínští hokejisté a hlavně jejich fanoušci. V semifinále a finále zvládli na Zimním stadionu Luďka Čajky pouhá dvě utkání ze sedmi. A stejným způsobem vstoupili do nového ročníku. V domácí premiéře podlehli Kladnu 3:4 po nájezdech.

ZEĎ CHÁBERA. Především díky výbornému brankáři Cháberovi získalo Kladno ve Zlíně dva body. Jaroslav Balaštík jej překonal jednou, ale další šance mu hostující brankář zmařil. | foto: Luděk Ovesný

"S loňskou sezonou se to srovnávat nedá," upozornil asistent trenéra PSG Zlín Juraj Jurík. "Na začátku sezony mají všichni síly, rozhodují maličkosti. Soupeř hrál jednoduše, zatímco my jsme nemohli dostat puk k brance." Za bod je tým přitom rád, protože ho vybojoval necelé tři minuty před koncem.

Po obrovském tlaku skóroval navrátilec Jiří Marušák, který tvrdou ranou od modré prostřelil vše, co stálo před ním. "Kluci před brankou odvedli spoustu práce. Díky nim toho brankář moc neviděl," podotkl Marušák, který navíc asistoval u prvního gólu domácích. Bylo to potřetí, co Zlín vyrovnal. Vicemistr v nové sezoně ještě nevedl.

Na úvod v Litvínově dvakrát doháněl manko, s Kladnem ztrácel dokonce třikrát. "Psychická výhoda je samozřejmě na straně soupeře, na druhou stranu to vypovídá o vnitřní síle týmu. Vždycky jsme to dotáhli," upozornil Marušák. "Nepříznivý stav nás neláme." V nájezdech to vypadalo, že se bude opakovat scénář z Litvínova.

Ve druhé sérii mazácky skóroval Honejsek a Zlín se těšil na bonusový bod. Jenže vzápětí srovnal Havlíček, zatímco Leška smolně neuspěl. Puk se od tyčky odrazil k Cháberovi.

Rozhodnutí proto padlo až v páté sérii, na kterou nastoupili stejní aktéři. Zatímco Leška vystřelil mimo, Havlíček skvělým blafákem rozjásal kladenskou lavičku.

Na níž už nebyl útočník Miloslav Hořava, který odstoupil už v polovině první třetiny. Uprostřed hřiště tvrdě narazil do Okála, skácel se k zemi a zůstal nehybně ležet. Z ledu jej odváželi záchranáři na nosítkách, s otřesem mozku zůstal na pozorování ve zlínské nemocnici.

Marušákův návrat - gól po nahrávce Čajánka

Návrat na Zimní stadion Luďka Čajky v drese Zlína po sedmi letech hokejového obránce Jiřího Marušáka rozparádil. Bombou od modré poslal zápas s Kladnem do prodloužení a po něm si ještě střihl samostatný nájezd. "Trenér se zeptal. Cítil jsem se dobře, řekl jsem si, proč ne, tak jsem šel," povídal zkušený mazák. "Trefil jsem to dobře, ale brankář tam stihl strčit rameno. Možná měla střela přijít o malinko dříve, aby ji nečekal."

Vy ale nejste nájezdový typ, že?
Občas je jezdím. Většinou se dívám, jaký první pohyb udělá. Jestli si povyjede moc, nebo málo. S mojí technikou nelze čekat nic světoborného, žádnou ekvilibristiku. Kdybych chtěl napodobit Tondu Honejska, ještě v pondělí by mě rozmotávali. (úsměv)

Jak moc vás potěšil gól po návratu hned v prvním domácím extraligovém zápase?
Co si budeme povídat, je to příjemné.

Navíc vám asistoval kamarád Čajánek.
Byl jsem čerstvě na ledě, zárodek situace jsem neviděl. K Čájovi se dostal puk a vysokou žabkou prohodil hráče na mě. Hodně práce odvedli kluci před brankářem. Puk proletěl skrze dvoje nohy, jenom reflexivně zareagoval a puk netrefil.

Už jste si oživili dávnou spolupráci?
Spolu jsme vyrůstali, spoustu jsme toho odehráli. Někde vzadu to tam bylo. Ještě to ale chce doladit, dopilovat.

Závěr jste dohrávali po osobním trestu Zámorského na pět obránců. Bylo to hodně těžké?
Vzalo to hodně sil. Ale je příjemnější být takhle v tempu než mít jinovatku za krkem. Je to extrém, pár střídání se to dá vydržet.

Vnímal jste, že na ledě byla mlha a klimatizace jela naplno?
Měl jsem mlhu soustavně na plexi. Co bylo za ním, jsem neviděl.