Povedlo se mu to hned dvakrát a jak říká, za úspěchem nestojí nic jiného než tvrdá práce. A to je podle něj největší příčina všech špatných výsledků juniorských výběrů v posledních letech.
"Říkali, že se to zlepší, ale nezlepšili nic. Děláme hokej úplně jiným směrem, než ho dělají v Americe," tvrdí Holík.
Dal se proti USA uhrát lepší výsledek?
Dal, ale jestli je to 0:3, nebo 0:7, v tom nevidím žádný rozdíl. Ten je hlavně v bruslení, přihrávkách a nasazení. A to se u nás pořád opakuje. Vidíte: třeba takový Hertl, který je v extralize opěvovaný, nezahrál na MS nic.
Kudy tedy vede cesta ke zlepšení?
Chce to tvrdej trénink, a to u nás není. Já jezdím do Ameriky třicet let a vidím, jak tam pracují junioři. S našimi metodami se to nedá srovnávat. To je zbytečné si o tom povídat, protože se u nás stejně nic nezmění. Že si svazový šéftrenér Lener vezme nějaké poradce ze Švédska? To je úplná pitomost. Chce to jenom trenéry, kteří o to mají enormní zájem a pracujou, pracujou a pracujou.
V čem je u nás rozdíl oproti Kanadě?
U nás třeba nemusí kluk, který hraje za juniorku, ani chodit do školy. V Kanadě jednou chybí a nehraje ve dvou zápasech. Ale největší průšvih je v bruslení a v nasazení hráčů. Naši velmi dobře bruslí, když mají puk a nikdo kolem nich není. Ale v osobních soubojích je to horší. Tam nikdo nevyhraje osobní souboj. Nepřejdeme nikoho ani dva na jednoho... Potom těžko můžeme dát góly.
Není to také o šikovnosti hráčů?
Já to vidím jenom v tréninku a v tvrdé práci. Toho u nás nejsou schopní. Hráči a hlavně rodiče a manažeři do toho moc mluví. Mladí si neumí ani nahrát. Když jdeme do protiútoku, tak to jeden veme a jede až tam, kam může, a pak to nastřelí. O Američanech a Kanaďanech říkáme, že hrají nastřelovanou, ale přitom je paráda se na ně dívat. My furt něco študujeme, bereme si nějaký poradce a nic. U mládeže pracuje Trnka, ale já nevím, jestli někdy něco trénoval. Já jsem toho názoru, že dobrý hokejista nemusí být automaticky dobrý poradce. Práce s mladými je úplně něco jiného.
Největší problém v zápasu s USA bylo, že se hráči nechávali hodně často a zbytečně vylučovat, souhlasíte?
To je náš hokej. Na to upozorňoval Jarda Jágr v extralize. Prostě když se zvedne hokejka, tak jdeš ven. Na to nejsou zvyklí hráči v juniorech, v první lize ani v extralize. Mě hlavně mrzí, že nehrajeme ten svůj český hokej, chybí tam ta chytrost.
Kam to místo toho směřuje? Jaký je současný trend?
Těžko říct. Jsou tam hrozně chytří lidi, kteří mají školy a píšou o hokeji knížky. To je všechno hezký, ale podle knížky se žádný hokejista ještě nevychoval. Takhle se k medaili nedostanou.
Na druhou stranu to vypadá, že už je pryč doba, kdy dvacítce hrozil pád z elitní skupiny. Myslíte, že je teď mládež přece jenom o kousek výš oproti předchozím letům?
Mně nejde o sestup, ale o hokej, který produkuje a který mladý hrajou. To mě zajímá. On byl letos ten postup do čtvrtfinále taky trochu daný tím, že jsme měli slabší skupinu.
Najde se v letošním výběru někdo, kdo by se mohl prosadit i v seniorské reprezentaci? Je tam hráč, který má potenciál?
U nás je trochu jiné než jinde po světě. U nás to hráčům chvíli trvá. Samozřejmě, že tam nejsou špatní hráči, ale vyzrají třeba až v pětadvaceti. Vemte si Tomáše Rolinka, který vyrostl až v pozdějším věku. Možná nebyl tolik talentovaný, ale svou pracovitostí to dotáhl daleko. Kam se dostal Tomáš Plekanec - tři roky byl na farmě, ale tvrdě pracoval a je hvězda.
U koho vidíte tuhle šanci, když na sobě bude dělat?
Nechci jmenovat, to je těžké. Já když to dělal, tak jsem věděl, že Vašíček bude super hráč, Erat a Klesla že budou super hráči. Těžko můžu jmenovat, protože neznám povahy těch hráčů. Ty jsou totiž ještě důležitější než talent. Přesto věřím, že se někteří ukážou. V každé dvacítce se někdo najde.