„Je to lepší a lepší, ta nula je taková nástavba. Snad to bude pokračovat,“ pochvaloval si po zápase 22letý Lukáš, možná nová brankářská jednička ambiciózního klubu.
Pardubice jste jasně přehráli. Jak jste viděl zápas z pozice brankáře, který moc vyložených šancí řešit nemusel?
Opravdu toho moc neměli. Zvlášť v druhé třetině jsem si téměř nesáhl na puk. Toho jsem se trochu bál, protože jsme i přes tlak vedli jen o jednu branku. Naštěstí ve třetí třetině jsme přidali druhý gól a pak už zápas kontrolovali.
Asi největší šancí hostů bylo trestné střílení Rolinka, které jste s klidem vykryl lapačkou.
Celou dobou jsem čekal, co udělá. Nechtěl jsem udělat první pohyb. Podle mě však neměl moc sil po tom úniku v oslabení a to se projevilo na střele, kterou mě trefil do připravené lapačky.
Daří se vám, cítíte, že máte jistější pozici?
Tak to neberu. Samozřejmě je příjemnější, když dopředu vím, že budu v dalším utkání chytat. Přece jen extraliga je těžší než první liga. Je důležité si srovnat hlavu a připravit se. Pořád jsme tu dva vyrovnaní brankáři, chytat může kdokoliv z nás.
Přesto tým s vámi pořád vyhrává, to brankáři musí zvednout sebevědomí, ne?
To je to hlavní. Trochu se to u mě zlomilo v tom utkání v Olomouci, který se mi vydařil. Trenéři mi začali víc věřit, že dokážu vychytat celé utkání, což mi samozřejmě sebevědomí zvedlo. Vyhráváme, snad to vydrží.
Jak to zatím bere váš zkušenější kolega?
Přejeme si. Pepis (Tomáš Pöpperle) je v pohodě kluk. Já mu také na začátku přál, ať tam zůstane co nejdéle. Myslím, že to cítí stejně.
Je to vaše první vychytaná nula v nejvyšší soutěži. To budete mít asi v kabině drahé?
Něco tam padne. Buďto dám něco do kasy, nebo bude tradiční svačinka do kabiny, musíme se ještě domluvit.
