Hokejová výstroj: když brusle stojí jako výlet k moři

Mohli byste si za ty peníze koupit ojeté auto, klidně si zaletět na luxusní dovolenou do Dominikánské republiky. Nebo si za to pořídit hokejovou výstroj, jakou nosí třeba Jaromír Jágr. Ta se totiž u profesionálního hráče vyšplhá až na padesát tisíc. Aby ne, když například brusle, které v NHL nosí Sidney Crosby, vyjdou na dvacet tisíc korun.

Litvínovský hokejista Jiří Šlégr a chrániče. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Za tu cenu však máte jistotu, že noha bude jako v bavlnce. Vždyť na každé brusli jsou dvě tlačítka, kterými buď nafukujete, nebo naopak vypouštíte vzduch z polštářků, jež jsou od toho, aby dokonale zafixovaly nohu. Hotová alchymie.

Vůbec na brusle – a samozřejmě na hokejky – jsou hráči pedanti. Třeba útočník Petr Nedvěd si nechával pravidelně z Ameriky posílat nabroušené nože, v zápasech je často měnil. A sám přiznal: "Já mám s bruslema pořád něco. Realizační tým už je zralý na Chocholouška, protože na nich musí pořád něco měnit. Jsem na ně vysazený."

Při angažmá v Rangers zažil ještě většího bruslařského "podivína", Mark Messier totiž fasoval nové brusle v každém druhém zápase. Jaký rozdíl proti době, kdy v československé lize zářil Milan Nový.

Grafika: co si obléká hokejista

Ten si brusle musel sám krémovat, nože musel pravidelně ošetřovat, aby mu nezrezivěly. "Když jsem pak v národním mužstvu dostal kanadské brusle, byl jsem štěstím bez sebe," vzpomíná legendární kanonýr ze 70. let.

A o třicet let dříve dokonce hráči nosili bruslařské boty, které však nijak nechránily kotníky. Je jasné, že jak se měnila móda, jak se vyvíjely materiály, tak se měnila i výstroj hokejisty. Před válkou měli na sobě hráči svetry, hráli ve fotbalových trenýrkách, které si na hokej vycpávali. Teď jsou hokejové kalhoty nedílnou součástí výstroje a především pomáhají chránit ledviny, přední část stehen i boky.

Chrániče dělají z hráče Ramba

Dresy jsou zase z lehkých materiálů, sají pot. A pod nimi mají hráči chrániče, které jim dodávají rozměry Ramba. Chrání ramena, bicepsy, hrudník i loket nebo holeně. Vše je velmi odlehčené, takže se na ledě "taháte" jen s deseti kily.

Přesto jsou dál místa, kde rána od kotouče, který letí až 160 kilometrů v hodině, setsakramentsky bolí. Jde především o oblast kolen, zad a krku. A taková sekyra od protihráče na ruku? Bolestí se vám klidně v očích objeví slzy! "Já si pamatuju, jak jsem přijel na první trénink do Vancouveru a hned jsem dostal na ohryzek. Nebylo to nic příjemného, tak od té doby raději používám plexisklo na krk," říká karlovarský brankář Lukáš Mensator.

Navíc nosí dva suspenzory. Když si člověk projíždí pamětnické fotografie, žasne, jak se právě u brankářů výstroj změnila. Vždyť v Československu se s první maskou objevil až Vladimír Nadrchal v 60. letech, do té doby mohli brankáři jen sčítat desítky štychů v obličeji. A s lapačkou to bylo podobné.

"Ta se u nás objevila v polovině 50. let, kdy sem přijeli Němci a jejich gólman ji měl. Do jejich šatny se vloudil Jirka Kolouch, brankář národního mužstva, lapačku si obkreslil a dal ji podle toho ušít," líčí hokejový historik Miloslav Jenšík. Do té doby měli jen rukavice.

Brankářská výbava stojí 120 tisíc korun

A vývoj jde dál. Dnes je brankářská výstroj mnohem objemnější, každou chvíli se objevují novinky. "Na něco si zvyknete a oni to pak přestanou dělat. Mám pocit, že čím je to lepší, tím to ve výrobě méně vydrží," tvrdí Mensator.

Jestli výbava profesionálního hráče přijde na padesát tisíc, pak ta pro brankáře na sto dvacet tisíc. Vše platí klub, proto se obnošená výstroj dědí. "Po roce jde juniorům nebo dorostencům," říká Mensator.

Šlégr: V NHL se mi smáli, že jako obránce nosím plexi

Do hokejové výstroje se po těch letech obránce Jiří Šlégr nasouká za pět minut. "Kdybych měl na sobě spodní prádlo, tak to i s bruslemi nejspíš stihnu za tři." Když pak dostane otázku, na co nesmí při oblékání zapomenout, hned se smíchem odpoví: "Na suspenzor. To je pro hokejistu moc důležitá věc."

Bez čeho byste se naopak obešel?
Mohl bych hrát bez nárameníků. A taky nemám plexisklo na helmě. Hrával jsem s ním, ale sundal jsem si ho, protože se mi v zámořské NHL smáli, že se jako obránce bojím. Tak šlo dolů, přece nejsem žádnej posera.

Kupujete si výstroj?
Ne, jako hráči ji dostáváme od klubu. Když to odhadnu, tak všechno stojí kolem čtyřiceti tisíc korun včetně hokejky. Nejdražší jsou brusle za 15 tisíc, hokejky se pohybují od dvou do pěti tisíc.

Jak dlouho vám jednotlivé části výstroje vydrží?
Začnu s hokejkama. Letos jsem spotřeboval jen čtyři tyče a deset čepelí. To je hodně málo. Když něco zlomím, tak se to nastaví a dá dětem. Mají radost. A pak jsou brusle. Někdo má dvoje, a když si vzpomenu na NHL, tak tam Messier (někdejší slavný útočník Edmontonu, Vancouveru a Rangers) měl každý druhý zápas nové brusle. Byl tak zvyklý. Ale to já bych nemohl. Já hrál dva a půl roku s jedněma. I když to už byly bačkory.

Co chrániče?
Ty se nemění. Jen někdy prasknou po ráně pukem.

A helmy?
Tak ty se mění spíš kvůli módě.

Kolik vůbec výstroj váží?
Zhruba deset kilo. Ale je to čím dál lehčí, ta výstroj se neskutečně vyvíjí, všechno šlo hodně dopředu. U hráčů je tedy lehčí, u brankářů zase větší. Když se koukneme na brankáře před deseti patnácti lety, tak se člověk musí smát. Jak tam stojí s krabicí od bot na ruce a nohou.

Jaká místa jsou na těle hokejisty nejméně chráněná?
Především břicho, zezadu stehna, lýtka, krk a záda. A co je úplně nejhorší, když si člověk klekne a dostane pukem nad koleno. A ono i když chytíte střelu, tak je to taky fakt bomba.

PETR BÍLEK, ONDŘEJ BIČIŠTĚ 

Rána do krku. A hráč může být blízko smrti

Je to jen pár dní, kdy útočník Martin Šagát z Ústí nad Labem při čtvrtfinále 1. hokejové ligy málem přišel o oko. Při souboji ho do něj hokejkou nešťastně zasáhl hradecký bek Václav Lesák. "Jsem vděčný, že už jsem začal trošku vidět. Ale vyhráno ještě není," říkal den po události Šagát.

I to je důkaz, že i když jsou hokejisté obaleni chrániči, stejně existuje několik míst, kde rána pukem, zásah hokejkou nebo bruslí může znamenat tragédii. A právě nejvíce jich je v oblasti tváře a krku.
"Nejohroženější je krk. Když dostanete přímou ránu do ohryzku, tak je asi konec," říká hokejista Michal Sivek. Před necelými třemi lety unikl v extralize nejhoršímu. Letící puk ho zasáhl do plexiskla, které se rozletělo. Od něho se pak kotouč odrazil přímo do nosu a způsobil mu tříštivou zlomeninu. "Kdybych neměl plexi, byl bych mrtvý," vzpomínal.

Přesto plexi není pro starší hráče povinné. To krk jde uchránit jen těžko. Po zásahu pukem tak může dojít k rozdrcení průdušnice a udušení. Anebo k vykrvácení. To když krk zasáhne brusle jiného hráče. Nedávno zase protihráč přeřízl Robertu Langovi Achillovu šlachu.

A nechráněná jsou i další místa. Bolestivé jsou oblasti kolen, kotníku či zápěstí. Ohrožené je i břicho, po tvrdém střetu může totiž dojít k vnitřnímu krvácení.

(rob)