„Bylo na nich vidět možná trochu víc srdíčka,“ uznal po porážce 1:3 třinecký útočník Jiří Polanský.
Jediný střelec Ocelářů docela výstižně popsal projev domácího mužstva v úvodním finále. Třinečtí místy vypadali svázaně, pod tlakem publika, vlastního očekávání. Kdežto Litvínovští si první finále po 19 letech užívali.
„Ne, pod tlakem jsme byli v semifinále. Teď si to užíváme,“ řekl sice Martin Adamský, ale dodal, že „to nebylo ono“.
„Nebyla tam taková ta chuť, jakou jsme měli dvě předchozí série,“ přiznal zkušený třinecký útočník.
Přesně tak. Jako by Třinec vyždímalo emočně i fyzicky náročné semifinále proti Spartě. „Ale teď už se přece není na co šetřit, pak už nic jiného není, jenom volno,“ burcuje Adamský.
Víc obětavosti chybělo také navrátilci do třinecké sestavy Danielu Rákosovi.
„Nemyslím, že klukům chybí srdce nebo bojovnost. To v žádném případě,“ hájil své svěřence trenér Jiří Kalous. „Možná tam byla trochu nervozita z toho, že to bylo první finálové utkání doma. Přijel vynikající soupeř. To byl zřejmě důvod, proč jsme byli malinko zatažení a nejezdilo nám to tak, jak jsme si všichni přáli a jsme tady zvyklí. Věřím, že nervozita opadne a druhý zápas bude lepší.“
„Musí to být lepší, za stavu nula dva nemůžeme jet do Litvínova,“ tvrdí Adamský.
Třinec každopádně zažívá tento víkend zcela novou situaci. Suverénní lídr základní části poprvé v play-off padl v domácím prostředí, poprvé ve vyřazovacích bojích prohrává. Navíc v sobotu dostal od Litvínova přesilovkovou lekci.
Jak se s tím Oceláři vyrovnají?
„Pokud chceme uspět, musíme zvládat i tyhle situace, v neděli na ledě se ukáže, jestli budeme schopní to zvládnout. Věřím, že podáme lepší výkon a utkání bude dramatičtější,“ řekl jejich kouč Kalous.
