Kouč třebíčského mužstva Kamil Pokorný a jeho jihlavský kolega Karel Dvořák měli společnou ještě další věc: oba přišli k mužstvu až v průběhu sezony.
Prožíváte po vypadnutí hodně velké zklamání?
Pokorný (Třebíč): Já určitě ne. Zklamaný bych byl, kdybychom hráli o záchranu. Byli jsme těžce pod vodou, ale zvedli jsme se a dostali se do play-off. A i když v něm některé zápasy vypadaly jednoznačně, tak jsme si zahráli pět zápasů.
Dvořák (Jihlava): Samozřejmě pokaždé, když vypadnete z nějakého play-off je to zklamání. Ale myslím si, že jsme vypadli se ctí. V tom posledním zápase rozhodlo štěstí, které se přiklonilo k Vrchlabí. Každopádně naši kluci odvedli maximum.
Co jste řekli svým hráčům bezprostředně po skončení pátého rozhodujícího duelu?
Pokorný (Třebíč): Řekl jsem jim, že jsme v tom zápase udělali obrovské množství individuálních chyb, což by se v pátém zápase určitě stávat nemělo. Ale jinak jsem jim poděkoval, protože zhruba před týdnem jsme se ještě všichni třepali, co bude dál.
Dvořák (Jihlava): Taky jsem jim poděkoval a připomněl jim, že život běží dál. Porážky k hokeji prostě patří. Myslím, že jsme dojeli na to, že náš kádr byl hodně oslaben. Některé kluky jsme museli přemlouvat, aby nastoupili. A oni přišli a hráli. Kdybychom byli stoprocentně zdraví, možná bychom se dneska soustřeďovali na čtvrtfinále. Ale to jen kdyby...
Po porážce 2:7 jste si stěžoval na hrubé individuální chyby z úvodní třetiny...
Pokorný (Třebíč): Jestliže deset minut hrajeme podle toho, jak si řekneme, a navíc přežijeme dvě oslabení, tak pak musíme hrát jednoduše i dál. Vůbec netuším, proč jsme se pustili do těch třech neskutečných věcí, které soupeř okamžitě trestal. Tam nastal zlom.
O jihlavském neúspěchu ve Vrchlabí naopak rozhodl jediný gól. Co jste si pomyslel, když Vantuch poslal domácí do vedení necelých pět minut před koncem?
Dvořák (Jihlava): I při trenéřině musíte mít štěstí a to se od nás v tu chvíli odklonilo. Přesto jsem pořád věřil, že ještě vyrovnáme. Tomáš Hradecký tam měl obrovskou šanci, a pak ještě někdo, ale bohužel gól z toho nebyl. Štěstí je vrtkavé, jednou jste nahoře a jednou dole. To v téhle sérii platilo dokonale.
Na Vrchlabí jste přitom ale vůbec nemuseli v play-off narazit...
Dvořák (Jihlava): To je pravda. Kdybychom doma zvládli zápas se Šumperkem, mohli jsem hrát s Kadaní, což byl podle mě asi nejlehčí soupeř ze západní skupiny. Navíc bychom měli výhodu domácího prostředí. Jenže to jsme zase u toho kdyby. Prostě to dopadlo jinak.
Jaký bude nejbližší program vašeho týmu?
Pokorný (Třebíč): Řada hráčů má hostování a střídavé starty v jiných klubech. Jsou to většinou mladí kluci, takže chceme, aby hráli, protože jedině v zápasech se vyhrají. Někteří by měli pomoct Technice Brno, Blansku, Hodonínu a Velkému Meziříčí. Pak začne kancelářská práce a vyjednávání s hráči o smlouvách. Musíme připravit kontrakty, některým nabídneme novou smlouvu, jiným ji naopak neprodloužíme.
Dvořák (Jihlava): My máme s klukama sraz v úterý, kdy je odvedeme k doktoru Havránkovi na krev, abychom měli jistotu, že mezi nimi není ještě někdo s mononukleózou. Pak se uvidí, co bude dál. Asi bychom měli ještě čtrnáct dnů nebo tři týdny trénovat, protože by ta přestávka byla jinak moc dlouhá. No a taky máme několik hráčů, kteří ještě budou vypomáhat jinde.
