„Hráči se na ledě víc válejí, než stojí na bruslích a rozhodčí simulanty netrestají,“ přisadil si reprezentační trenér Slavomír Lener.
Největší úlet? Hosté se trefili do vlastní branky při signalizovaném vyloučení domácího hráče a sudí Svoboda gól uznal.
Za první čtvrtinu bylo za vážné prohřešky potrestáno už deset rozhodčích - to je v extralize nebývalé.
Tři byli podmínečně přeřazeni do nižších soutěží.
Kdo patří mezi 14 rozhodčích? Jejich věkový průměr je víc než 33 let. Jsou mezi nimi dělníci, úředníci, ale i podnikatelé.
Proč rozhodčí chybují? „V tomto období je to tradiční,“ říká šéf rozhodčích Pavel Halas - celý rozhovor s Pavlem Halasem čtěte ZDE
Konkrétní důvod? Nejsou kvalitní? Nemají zkušenosti? Jsou unavení, pod tlakem? Bojí se? Nebo to snad dělají úmyslně, což před měsícem naznačil tehdejší liberecký kouč Josef Jandač? „Sudí Svoboda pochází z Holešova, což je asi dvacet kilometrů od Zlína, o Minářovi mám zase informace, že kamarádí s trenérem Sparty Hadamczikem,“ prohlásil Jandač pro internetový magazín hokej.cz.
Hodnocení sudích 2. skupina (lepší průměr, splňují všechna kritéria rozhodčího): Havlík*, Homola, Nečas*, Rejthar*, Svoboda**, Venglář 3. skupina (slabší průměr, mají nevyvážené výkony či jim chybějí zkušenosti): Bolina*, Haškovec*0, Kolísek, Mikula 4. skupina (podávají nevyrovnané nebo slabé výkony, dále rozhodčí, kteří by měli z výkonnostních, věkových či jiných důvodů soutěž opustit): Husička, Jebavý, Souček*0, Smeták 0 |
Výsledek? Za poškození dobrého jména soutěže zaplatil pokutu 50 tisíc korun. O trestu rozhodla disciplinární komise klubů.
„Nehodlám se zabývat tím, jestli někdo bydlí dvacet kilometrů odněkud,“ sdělil Halas.
Pochybnosti přesto zůstaly a dál bují hned z několika důvodů. Předně jde o neprůhledný systém nasazování rozhodčích. O tom, kdo bude pískat jednotlivé zápasy v extralize, rozhoduje jediný člověk: Halas.
Přitom ve fotbale je to společné rozhodnutí minimálně devíti členů komise.
„Taky za to nesu odpovědnost,“ řekl Halas. „Nejdůležitějším kritériem je výkonnost.“ Extraligové sudí rozdělil do čtyř výkonnostních skupin. Podle toho pobírají za zápas odměnu od čtyř do šesti tisíc korun.
Ale jak je možné, že sudí z první skupiny letos odřídili devět zápasů stejně jako Husička z poslední skupiny? Bratr třineckého manažera patří mezi nejpilnější už několik let, loni pískal i finále.
Minimálně dvakrát se stal nejhorším rozhodčím sezony. Podle tehdy platných zásad měl sestoupit do nižší soutěže. Přesto byla v jeho případě udělena výjimka.
Náhoda? „Je to tak,“ tvrdí Halas.
„Tehdy ho zachránili rozhodčí, kteří sami skončili. Nechtěli jsme tolik měnit listinu. A teď na něj kritiku neuslyšíte.“ Když po čtvrtině ligy Komise rozhodčích vybírala tři nejslabší, na černé listině se objevila jména Haškovec, Smeták, Souček. „Nebudou nasazováni, aby měli čas dostat se do formy. V nižších soutěžích a v extralize juniorů si zvýší sebevědomí,“ řekl Halas.
Právě v sebevědomí je zřejmě největší rozdíl mezi českou a zahraničními ligami. „Ve Švédsku mají rozhodčí respekt, jen výjimečně si s nimi dovolí na ledě hráči diskutovat,“ všiml si Martin Hosták, bývalý reprezentant, nyní spolukomentátor České televize.
„Většina českých rozhodčích nejsou osobnosti. Neumějí se chovat pod tlakem. Na pískání jsou finančně závislí, takže se bojí. Připadá mi, že jsou tak systematicky vybíráni,“ říká bývalý rozhodčí, který si nepřál být jmenován.
„Když si na sebe nechají při zápase řvát, my je za to ještě potrestáme.
Musí být tvrdší,“ připouští Halas. „Ale že by chyby dělali úmyslně? To ne. Za svými rozhodčími si stojím.“