Český kouč Vladimír Růžička zapáleně vypráví: "Sleduju zápas mezi Francií a Norskem a je to hokej jako řemen. Vůbec to nechápu a jsem absolutně překvapený."
Loni ve Švédsku všechny zaskočilo Švýcarsko, které dokráčelo až do finále, letos je "zlobivých" týmů víc. Přesvědčil se o tom i národní tým, který podlehl Dánsku a měl potíže s Norskem, Slovenskem, Francií nebo dokonce i s Itálií.
Růžička není šokovaný jenom výsledky, ale především úrovní hry, kterou papíroví outsideři předvádí. "Jsou to z jejich strany hokeje jako blázen, kolikrát tomu nemůžu uvěřit." Dobře, ale jak je možné, že se svět vyrovnává? Vždyť to není dávno, co si fanoušci užívali osmigólové kanonády.
Důvodů je několik. U Česka jím může být, že ztratilo zlatou generaci. A také může platit, že v olympijském roce nemáte na MS ty nejlepší hráče. Buďme ale korektní a nesnižujme vzestup malých.
"Většinu takových mužstev trénují Kanaďani, je poznat, že se všichni důkladně zaobírají taktikou. Všechno mají rozebrané do poslední pídě. Ono se to nezdá, ale ve všech takových mužstvech jsou kluci, kteří působí v evropských ligách a mají zkušenosti. Když je pak dají dohromady a jsou vedení kvalitními kouči, rodí se překvapení," zamýšlí se Růžička.
Stará uštěpačná hláška o tom, že hokej je sportem pro osm zemí na světě, začíná ztrácet na trefnosti.
Vždyť o postup do čtvrtfinále se už bojí i tradiční velmoci jako Finsko nebo Česko. Dřív přitom úvodní část turnaje bývala tak trochu z povinnosti.
Časy se mění, což je pro hokej jedině dobře. "Přesně tak. Ale pro nervy na střídačce je to horší," usměje se Růžička.
Výborně letos hraje Bělorusko, Lotyšsko a především Francie, což českým fanouškům dokázal úterní zápas. I to je jeden z důvodů, proč třeba lonští finalisté ze Švýcarska končí po základní části. Hokej se zkrátka vyrovnává, nikdo nikoho nepřehraje. "Podívejte na Švédy, jaké mají problémy. I oni nebo Kanada poráží trpaslíky jenom o gól."
Můžete namítnout, že hráči - navzdory veřejným tvrzením - papírové outsidery přece jenom pořád podceňují. Že to mají vzadu v hlavě a k utkání nepřistoupí naplno. Proto že se rodí překvapující výsledky.
Růžička tuhle tezi odmítá. "Když totiž vidí, jak hraje Francie nebo Norsko, tak k tomu přistupují zodpovědně. To poznám už jenom z toho, jak se baví v kabině."
Kam až se tedy může situace vyvinout? Budou za pár let hrát třeba Francouzi o zlato jako loni Švýcaři? "Před deseti by tomu nikdo nevěřil a podívejte. Právě Švýcaři jsou ukázkou, že to jde. Že stačí pracovat a můžete být rovnocenným soupeřem komukoli."
Jistě, momentálně je pořád pravděpodobné, že Češi ve čtyřech zápasech s Dány třikrát zvítězí, ale i to se může změnit. "Všichni se snaží zdokonalovat a na mistrovství rozhoduje jediný zápas, na který se dokážou připravit už teď a jsou schopní ho vyhrát. Kdo by třeba řekl, že Francie porazí Kanadu?"
Tak se těšme, co za rok přinese šampionát v Praze a Ostravě.
