David Hruška už za léta strávená u vrcholového hokeje dobře ví, jak si s nimi poradit. Jen letos to po dlouhé době nebude v červenobílém dresu pražské Slavie.
Do Karlových Varů zapůjčil rozeného kanonýra prvoligový Chomutov. Do konce roku, pak se uvidí. "Letos je tam úplně jiný tým. A řekl bych ještě lepší než loni. Věřím, že už nám postup neuteče," říká David Hruška.
Nejpozději v lednu se do postupového snažení zapojí také on. "Jít z extraligy do první ligy není tak lehké, jak by si někdo mohl myslet. Hraje se tam úplně jiný hokej. Víc kontaktní, s fauly, které se nepískají," vzpomene si na loňskou sezonu. "Nejraději bych byl, kdybychom hráli s Energií někde nahoře a já si mohl před návratem říct: udělal jsem pro to všechno. Vracel bych se s čistou hlavou."
I když "vracel" se v tomhle případě moc nehodí. Vždyť David Hruška už nějaký čas v Karlových Varech bydlí. "Jsem doma, po osmi letech. Nešel jsem do cizího prostředí, za to jsem moc rád," vítal se s karlovarskou kabinou. Rodák ze Sokolova se na západ Čech vrátil vlastně už dlouho předtím, než kývl nabídce hokejové Energie. "Mám tady rodinu," vysvětloval.
Taky proto byl za karlovarský dres tak rád. "Jsem tu spokojený po všech stránkách," zahlásí i teď.
Kristova léta
Extraligových příprav si za dlouhou kariéru prošel hodně. Ani ta pod novým karlovarským koučem Stavjaňou nebyla jiná. "Dokola se opakují ty samé prvky. Je to klasika," říká.
Klasika, která může po letech obehraným refrénem až unavovat. Jenže Hruška si místo toho k tréninku ještě nakládá. Něco navíc se může hodit. "Mám co dohánět. Loni jsem měl dobrý začátek, ale pak jsem trochu polevil," přiznává.
V Kristových letech ví, jak důležitá bývá s přibývajícími zápasy jeho fyzička. "Třiatřicet? To jsou nejlepší hokejová léta," usměje se. "Podívejte se na Petra Tona, s jakou lehkostí dává v pětatřiceti letech góly. Jak bruslí. Říká se, že hokejisti zrají s věkem. A o mně to asi platí taky. Sezony mi připadají rok od roku lepší a lepší. Víc trénuju a na fyzických testech to je znát. Poslední roky mám nejlepší, co jsem kdy měl. I teď se cítím dobře."
Ve znamení střelce
Aby tak ne. Pokud dala Energie v přípravě už nějaký ten gól, bývalo pod ním ve statistikách obvykle napsáno jeho jméno. "Bylo to s sice s extralgovými týmy, ale jen v přípravě. Větší váhu bych tomu ani nepřikládal," říká Hruška.
Letošní bilanci si začne počítat až od pátku v Plzni. "Až tam to začne být důležité," dodá.O tom, že bude dávat v Karlových Varech góly i dál, však stejně nikdo nepochybuje. Na jméno Hruška už extraligové tabulky střelců dávno přivykly. "Doufám, že nějaké góly dám i letos. Abych týmu pomohl," přeje si.
Hokejové nářadí si ani zvlášť nehýčká. Se stejným typem hokejek hraje už šest let. "Vyfasuju, oříznu, omotám. Nic dalšího," usměje se. Horkovzdušnou pistoli nebo smirkový papír nepotřebuje. "Mám hokejky dělané na míru, tak proč. Jsem s nimi takhle spokojený."
Na oplátku jich ani příliš nezláme. "Pět nebo šest za sezonu," spočítá rychle. To je na extraligové počty výrazně pod průměrem. Narážku na rychlé zápěstí pak vrátí s úsměvem: "Když to tam padá, je to sranda." To pak bývají střelci skloňováni ve všech pádech. A s nimi celý jejich útok.
Hruškovi trenéři přiřkli do začátku za centra slovenského mladíka Deje a na levé křídlo karlovarského patriota Košťála. "Hrajeme spolu takhle už měsíc," vzpomene si Hruška. Jestli to bude stejné i po dalším měsíci v extralize, tím se příliš nezabývá. "Vždycky je to o komunikaci celé pětky. Když si hráči vyhoví, pak už je jedno, s kým kdo hraje."
