V první třetině pohotově využil přihrávku Hermana a v poslední části po odvážném průniku asistoval zase u jeho vítězné branky. Přitom ještě před pár dny hrál nižší soutěž na ledě Mostu. „Je to docela pestré,“ usmíval se po vítězství 3:2 rychlý útočník.
Jak berete pendlování mezi soutěžemi?
Každý chce hrát extraligu. Ale zápasy v Třebíči nebyly špatné. Tým vyhrával, i díky tomu jsem si posílil sebevědomí. Ale pochopitelně bych raději nastupoval v nejvyšší soutěži.
Jak jste vnímal průběh zápasu, v němž jste ztratili dvoubrankový náskok?
Bylo to hodně ubojované. Za stavu 2:0 jsme začali po ledě lítat a to bychom při takovém výsledku neměli. Naštěstí se nám podařilo ještě jeden gól přidat, ale bylo to těžké.
Druhá třetina vám nevyšla. Bylo to dáno větším počtem vyloučených na vaší straně?
Dostali jsme se do těžké situace. Těch vyloučení bylo hodně. Šest kluků se v jejich průběhu zatavilo, další zase seděli na střídačce a vyšli z tempa. Další vyloučení přišlo v závěru, ale i tam jsme to dokázali zvládnout.
Zlín hraje nepříjemný hokej na hraně faulu. Je těžké udržet emoce a nevybuchnout?
Je to náročné, ale jsme dospělí lidé a musíme se s tím vyrovnat. Já jsem osobně taky nervák a někdy bych tou hokejkou sekl. Prostě si to nedovolím, musím u toho trošku přemýšlet.
Doma jste zabrali po třech porážkách. Proběhla v kabině debata, že je třeba sérii ukončit?
Ne, je docela jedno, kde hrajete. Bodovat potřebujeme doma i venku. Ale je fajn vyhrát doma.
