Po dvouletém putování Skandinávií a Českem je znovu tam, kde zaujal nejvíc a kde se mu dařilo nejvíc. Díky tomu září nadšením.
Hokejový útočník Antonín Honejsek přitom cítí, že ve zlínském dresu zatím svou bývalou formu nenavázal. V přípravě ještě neskóroval, zatímco jeho parťáci z formace Veselý s Vlachem ano.
„Zatím mi to moc nejde, na gól čekám,“ poznamenal 24letý Honejsek, který byl druhým nejlepším střelcem týmu, jenž v roce 2013 získal stříbro a o rok později titul. „Věřím, že až se to povede, bude to příjemnější a spadne ze mě stres,“ povídal po výhře 6:2 nad Znojmem, poté co otestoval pozornost soupeřova gólmana čtyřikrát.
Už jste ve Zlíně reaklimatizoval?
V tom nebyl problém. Jak už jsem říkal při návratu, tady jsem se cítil vždycky dobře. Samozřejmě poslední dvě sezony jako soupeř moc ne, ale když jsem přišel v létě zpátky, už to bylo super.
Co je ve Zlíně stejné jako před dvěma roky a co se změnilo?
Jsou tu jiní lídři, hlavně Holas (Holík) s Bukym (Bukarts), protože starší hráči odešli. Kabina trošku omladila, ale jinak je to pořád stejné. Máme výbornou partu, na které to bude stát.
Na rozdíl od spoluhráčů, kteří si zvykli už loni, vy poznáváte teprve nyní, jaké to je hrát bez Čajánka či Lešky. Už jste si zvykl?
Je to těžké. Hlavně Čaja byl takový lídr, že s ním to bylo vždycky lepší. Ale něco končí, něco nového začíná. Jednou to muselo přijít. Borci v týmu se s tím ale v minulé sezoně vypořádali dobře, hráli výborný hokej. Podařilo se je nahradit. Samozřejmě že to byly persony a s nimi by tým byl silnější. Ale teď je to na nás mladších, abychom to převzali.
Čajánek, který s vámi hrával v jedné formaci, navštěvuje přípravné zápasy. Konzultujete s ním svou hru?
O ní se zatím nebavíme. Ale nebojím se toho, že když se na něco zeptám, že mi neodpoví. Stejně jako Lešoun, kterého tady taky potkávám.
Jaký máte pocit ze své hry?
Zatím mi to moc nejde, čekám na gól. Lajna je výborná, proti Znojmu to šlapalo. Máme ještě tři týdny, abychom vyladili formu. Hrajeme spolu všechny zápasy, všechny tréninky, spolupráce se zlepšila.
Takže s výběrem spoluhráčů do formace jste spokojený?
Na Ondru (Veselého) jsem se těšil. Vždycky se mi s ním hrálo nejlíp. S Romanem (Vlachem) je to jinačí než s Čájou. Nikdy jsme spolu nehráli, takže spolupráce ještě není ideální. Jak je souhra důležitá, to je vidět na první lajně, která si to úžasně ťuká. Musíme se proto podívat, co každému vyhovuje, v čem má dobrou stránku, v čem je slabší, a postupně to spojovat na ledě. V zápase občas čekáte něco jiného, ale od toho jsou přípraváky, abychom to doladili. Je to výborný hokejista a já se budu snažit přizpůsobit jeho hře.
Jste v polovině herní přípravy. Jak byste ji zhodnotil?
Nejlepší byl domácí zápas se Znojmem. Konečně jsme dali góly z přesilovek. Šlo poznat, že jsme se jim den předtím věnovali na tréninku. Nepříjemné bylo to, že jsme často hráli oslabení, takže ve druhé třetině jsem se snad ani jednou nepotkal se spoluhráči ze své lajny. To musíme zlepšit.
V přípravě zkoušíte také prodloužení tři na tři, které v nové sezoně využije po vzoru NHL i česká extraliga. Jak se vám líbí?
Poprvé jsme to zkusili v Olomouci, kde jsme po dvaceti sekundách dostali gól. Se Znojmem chtěl soupeř vyzkoušet přesilovku čtyři na tři, takže tři na tři jsme hráli až poslední tři minuty. Je to na delší rozbor, ale bude tam hodně přečíslení. Všichni viděli, že jsem jel dva na jednoho a pak už jsem nemohl zpátky a rázem jeli do protiútoku dva na jednoho oni. Předpokládám, že ze začátku sezony se to bude hodně přelívat a budou padat góly. Postupem času se to uklidní.
V zámořské NHL jsou hlavně diváci z tohoto prodloužení nadšení. Bude to stejné v Česku?
Určitě. Pro diváky je to atraktivní. Sám jsem se na to rád díval v sestřizích. Tři na tři je v NHL největší zábava a věřím, že tady to bude taky tak.
