Na otázku finského novináře, jestli přijel na mistrovství světa kvůli jejich severské kuchyni, se kapitán národního týmu Robert Reichel jen pousmál. Finská kuchyně pro něj není pojmem, při jehož vyslovení se sbíhají sliny.
Hokejisté bojují proti turnajovému stereotypu i změnou restaurací pro večeři, den po zápase s domácím mužstvem v Turku proto vyrazí "ven".
"Ale nejde jen o jídlo, být pořád v hotelu je ubíjející. I když venku není zrovna ideálně, potřebujeme změnu. Prostě někam půjdeme a uvidíme, klidně třeba jenom na kafe," plánuje Špaček.
Ten ujišťuje, že hráči po návratu ze zápasu v Turku večer nikde nebyli. Přesto, že ve Finsku se konal festival "Vappu", jedna z největších oslav roku, při níž se v ulicích veselí davy mladých lidí. "Poté, co jsme porazili Finy, bych jejich fanoušky nějakou oslavou radši ani neprovokoval," zažertoval.
Den po zápase se po odpoledním tréninku hodně hokejistů svěřilo do péče masérů. "Rehabilitace je důležitá, načerpáváme nové síly," říká Výborný. Ten relaxuje i u play stationu, s exsparťanskými kamarády Hlaváčem a Hlinkou "hraje" fotbal nebo atletiku.
Jaroslav Hlinka si vybral Anglii a Výborný Itálii. "Ale Vejbovi to s tou Itálií nejde, tak říkal, že asi bude měnit," prozradil Jan Hlaváč, který vodí po obrazovce fotbalisty Brazílie.
"Ve fotbale to není ono, ale v atletice jsem jasně nejlepší," tvrdí. "Mám totiž svůj trik na skok do výšky, na který nikdo ještě nepřišel a tam si vytvořím takový náskok, že v ostatních disciplínách nemají šanci," směje se.
