Nabídku, kterou na začátku druhé třetiny zápasu v Liberci poslal hradecký útočník Tomáš Knotek spoluhráčovi z útoku Rudolfu Červenému před prázdnou branku soupeře, snad ani nešla gólově odmítnout. Když se ale centr třetího hradeckého útoku rozhodl na začátku celého zápasu rovněž ve velmi dobré situaci pro zakončení, měl smůlu. Jeho střela skončila na tyčce.
Rozdíl vyústění dvou podobných situací pěkně charakterizuje, čím se čtyřiadvacetiletý Knotek v prvních třech zápasech prezentuje - střílení gólů mu zatím v nové sezoně nejde, zato přihrávky na ně náramně.
Pasoval se jimi do role dvorního nahrávače zatím nejlepšího hradeckého střelce Červeného, podílel se totiž na třech ze čtyř branek, který Červený vstřelil. „Střílet jsem při své šanci na začátku asi měl, bohužel to byla jen tyčka,“ uvedl centr třetího hradeckého útoku.
Po pravé straně vám najížděl další spoluhráč z útoku Beránek, dalo se mu přihrát do výhodnější pozice?
Viděl jsem ho, ale také libereckého obránce Honzu Výtiska. Ten si lehá do každé přihrávky, asi by ten puk neprošel, proto jsem střílel.
Byla to jedna z velkých šancí, které jste v Liberci měli, přesto jste nakonec prohráli. Proč?
Protože na jeden vstřelený gól se těžko vyhrává. Tohle se potvrdilo.
Váš tým dostal rozhodující gól až v závěru, když už to vypadalo spíše na prodloužení.
Bohužel jsme si tam špatně přebrali hráče a dostali gól.
Na začátku první třetiny jste nastřelil tyčku, na začátku druhé jste dali gól, lepší jste byli i na začátku třetí, ale pak se vždy začal prosazovat soupeř. Proč?
Těžko říct, je to pro všechny stejné, ale šlo o třetí zápas v pěti dnech. Možná kdybychom využili některé z šancí, tak se o tomhle nemusíme bavit.
První dva zápasy jste vyhráli, ve třetím jste naopak žádný bod nezískali. V čem byl největší rozdíl?
Jak už jsem říkal, tak na jeden gól se těžko vyhrává. Nehráli jsme hůř než minule, ale v těch zápasech jsme góly dali, v tomhle ne.
