Když trenér takto rezolutně řekne, že končí, většinou má pádný důvod. A také ví, kde bude trénovat. Jak je to u vás?
Asi vím, kde budu v příští sezoně působit, ale teď to po mně ještě nechtějte vědět.
Proč?
Protože ještě běží sezona, a to by nebylo fér.
Přesto: zůstanete v první lize, nebo půjdete výš?
Nechme to opravdu být. Ale není jen seniorský hokej.
Ještě jsme se nedotkli možného důvodu odchodu. Je nějaký výrazný?
Já bych to tak nenazval, prostě jsem se rozhodl po vypršení smlouvy ji neprodloužit. Ať to je jakkoliv, na dva roky v Hradci budu rád vzpomínat.
Na všechno?
Samozřejmě na něco třeba méně.
Můžete být konkrétnější?
Moc se mi nelíbilo, když odcházely opory. To jsem velmi těžce nesl a na můj vkus jich bylo za ty dva roky, co jsem v Hradci byl, až moc. Jen si to spočítejte.
Odcházející trenér Pavel PazourekHokejisty Hradce Králové vedl dvě sezony. Loni s nimi došel do čtvrtfinále play-off, letos dokonce do semifinále. Loni jeho tým vyřadila Kometa Brno, letos Ústí nad Labem, v obou případech poměrem 2:4 na zápasy. Pětapadesátiletý kouč má za sebou úspěšnou hráčskou kariéru, celých osmnáct let odehrál v rodném Brně. Poté vystřídal několik zahraničních angažmá, s hraním skončil v roce 1991 po působení v Záhřebu. Už předtím začal trénovat v Brně mládež, ale první velké angažmá přišlo v roce 1994, kdy odešel do Znojma. S ním prošel cestu z krajského přeboru přes druhou a první ligu až do extraligy, kde také tým vedl. Před pěti lety se postavil na lavičku Karlových Varů, potom odešel na Slovensko, kde trénoval extraligovou Skalici. Před sezonou 2007/2008 dostal nabídku od prvoligového Hradce Králové, kde vystřídal Vladimíra Jeřábka. |
Kdo vás nejvíce mrzel?
Třeba loni tři útočníci. Nejdříve Petr Domin, hráč s dlouholetou smlouvou, který se začal prosazovat a patřil k nejlepším. Nejenže najednou nebyl on, ale ani to nebylo dobré pro atmosféru v kabině a nám se tehdy i přestalo dařit. Těžké také bylo, když odešel Roman Vondráček, který se přes Spartu objevil v Kometě Brno. Pak tam za ním šel Petr Haluza. Kdyby šli výš, bylo by to pochopitelnější, ale my jsme posilovali konkurenci.
To jsou přece záležitosti, které přináší ekonomika, a s tím se musí umět vyrovnat snad každý trenér.
Souhlasím a respektuji to. Nicméně žádný trenér přece není rád, když mu odcházejí kvalitní hráči, přeje si vždycky opak, aby přicházeli.
Takže jste to snášel těžce?
Nejdříve jsem byl naštvaný, pak mi to bylo ohromně líto. Vždycky jsem si říkal, kde bychom mohli být, kdyby hráči neodcházeli. Ale beru to, že peníze jsou důležité a rozhodují. Měl jsem strach, že kdybych zůstal, tak by to pokračovalo.
Přesto všechno jste s Hradcem dvakrát došel do play-off, a letos dokonce až do semifinále.
Protože v něm zůstala řada dobrých hráčů a dařilo se nám udržovat pohodu v týmu, na ledě to s ním byla paráda, hráli jsme slušný hokej v dobré atmosféře. Platilo to i o tréninku. Na to budu rád vzpomínat a časem to určitě převáží.
Budou k dobrým vzpomínkám patřit i starty v play-off? Zvlášť to letošní bylo velmi sympatické.
Souhlasím a klobouk dolů, co tým dokázal. Nebylo nás moc, ale měsíc jsme hráli super. Tým se semknul a přestože celou sezonu řada hráčů chyběla kvůli zraněním, najednou to šlo.
Ani to vás nepřesvědčilo, abyste pokračoval? Neříkejte, že jste o tom s vedením Hradce nemluvili.
Vedení se mě ptalo, ale už jsem byl rozhodnutý, že ne.
Nehrozí, že budete chtít někoho ze svých svěřenců přetáhnout?
Ale to přece není jen o mém názoru. Setkal jsem se tady s výbornými hráči a kdyby člověk jednou měl možnost, tak by je určitě bral. Šikovné útočníky Roubíkem, Koudelkou a Kadlecem počínaje, obránce Karlíčka, Hendricha, gólmany. Ale v tuto chvíli to je jen spekulativní otázka.
