Jak se na vaší psychice podepsala skutečnost, že jste dvakrát inkasoval mezi betony?
"Vůbec nijak. Psychika brankáře se hroutí tak po šestém sedmém gólu. Ono z tribuny vypadá, že je ostudné dostat gól mezi nohy, ale není to tak. Střela se z dálky se dá chytit. Pokud jste však v pohybu, není pro útočníka nic jednoduššího, než to dát mezi betony. Když se ale prohraje, je celkem jedno, jestli jsem dostal gól na lapačku nebo jinak.
Občas to mezi vámi a obránci zaskřípalo a hned bylo zle. Proč?
"Oni byli důrazní hlavně přede mnou a stáli mi často v brankovišti. Jinak moc ne. Rychle se zbavovali kotouče. Asi se báli, že dostanou od Kanaďanů nějakou ránu navíc. Ten respekt tam zřejmě pořád je."
Brankář si v takové situaci nemůže obránce dirigovat?
"Moc ne. Oni totiž tvrdí, že mě neslyší.
Něco jste si po jedné situaci vyříkával s Martinem Štěpánkem. To bylo taky kvůli tomu, že vás neslyšel?
"To bych nerad komentoval."