Jaké máte plány pro krátké období, které strávíte v Česku před odletem do Kazaně?
Teď co nejrychleji do Vsetína, pozdravím se se známými a hlavně se pořádně najím.
Kdy vlastně poletíte?
Ještě nic nevím, záleží na tom, kdy si mě vyžádají z Ruska. Doufám, že se nebudu muset hlásit zítra ráno.
A kdo s vámi do odcestuje?
To taky ještě nevím, ale nikomu se tam nechce, takže se tam vydám asi sám.
Opravdu? A co jazyk? Domluvíte se aspoň trošku?
Ani náhodou. Rusky umím asi stejně jako japonsky. (smích)
Zjišťoval jste si už, do jakého prostředí vlastně půjdete? Co víte o Kazani?
Že je to město v Tatarstánu. A hraje se tam dobrý hokej, hrají na špici.
Víc nic? Nevíte vůbec, do čeho jdete?
Vím, že jsou tam výborné sportovní podmínky. Bydlení je srovnatelné, počítám, že se tam o hráče starají jako o vlastní. Mluvil jsem s Davidem Volkem a ten mi říkal, že Patrik Martinec tam byl velmi spokojený.
Už máte nakoupené teplé oblečení?
Mám šest čepic. A Martinec mi vzkazuje, že si mám vzít ještě sněhule.
Nemrzí vás, že odcházíte z extraligy, kde jste patřil ke hvězdám? Mohl byste vyhrát kanadské bodování...
Určitě by to byla pořádná výzva. Ale jsem rád, že jdu do Kazaně. Bude to pro mě velká zkušenost. Angažmá v Rusku by mě mělo zocelit po hokejové i po lidské stránce.
V týmu ale teď nebudete mít výsadní pozici jako ve Vsetíně. Nebojíte se nového začátku?
Strach rozhodně nemám, ale napětí v tom jistě nějaké je. V Kazani je spousta reprezentantů , nemůžu počítat s tím, že odehraju třicet minut za zápas. Jsem smířený s tím, že ho můžu i prosedět na střídačce. Doufám, že v úvodu mi pomůže Honza Benda, který už je tam dlouho.
Jaké byly reakce na váš odchod ze Vsetína?
Různé. Dostával jsem spoustu textovek, někdo mi blahopřál a někdo tomu ani nevěřil. Ale některým lidem se to vůbec nelíbilo.
Na mistrovství světa juniorů se obvykle okolo hráčů točí manažeři, skauti z NHL. Přijel se podívat i manažer "vašeho" Detroitu Ken Holand a pak chválil vaši hru. Jak jste to vnímal?
O nějakých reakcích z Detroitu vůbec nevím. A jestli jsem hrál dobře? Asi moc ne, když jsme skončili až šestí.
