Není vaše umístění spíš šalamounským řešením, jak vás nevyhodit, ale uklidit do ústraní?
Nemůžu říct, že bych nic nedělal. U mládeže mám svoji práci, sešel jsem se tam s Karlem Vaňkem, mým někdejším trenérským kolegou. Každý den jsem v dění, práce mám dost.
Říkáte, že sledujete soupeře. Jak to děláte? Natáčíte je na video?
Kazeta je k mání, zápas vždycky natáčí domácí tým. Jinak si dělám poznámky. Je pravda, že extraligová mužstva hodně hrají podobně, nových variant na zkoumání moc není.
Hořavův asistent Skrbek si na tribunu, odkud zápasy analyzuje, nosí počítač. Jak vy používáte techniku?
S počítačem také umím pracovat, ale nevyžívám se v tom. Spíš si dělám praktické poznámky, nepatřím k těm, co malují schémata a vybarvují čtverečky.
Ambice? Já ne...
Co pro vás znamenalo, když vám oznámili, že poprvé od postupu Znoj ma z krajského přeboru už mužstvo nebudete dál trénovat, a když vám vymysleli práci šéftrenéra? Připadal jste si jako vyhozený-nevyhozený?
Byl to Jaroslav Vlasák, předseda Znojma, kdo mi navrhl odpočinek. Rovnou mi ale řekl, že by chtěl, abych neodcházel. To jsme si během pěti minut slíbili. Je pravda, že jsem byl u mužstva strašně dlouho, v podstatě to rozhodnutí i chápu.
Dvakrát za sebou jste postoupili do čtvrtfinále. Dotklo se vás, když jste byl odvolán?
Mně osobně je úplně jedno, v jaké funkci ve Znojmě působím. Vždycky jsem dělal, kde bylo potřeba, osobní ambice nemám. Asistent nebo hlavní trenér, to bylo jedno.
Každý trenér, který ukončí svoje působení u mužstva, se těší na odpočinek od stresu. Opravdu je to tak, že když vás klub odvolá, už se o mužstvo dál nezajímáte? Netrápí vás porážky, neužíráte se u rádia, když se hraje hokej?
Podívejte, trenér vztahuje špatný výkon mužstva vždy na sebe. Cítí tlak, když se nedaří, protože si klade osobní zodpovědnost. Já Znojmo v extralize dál denně sleduji, pracuji pro něj, pokud je potřeba, ale neprožiju bezesnou noc, když se mu nepodaří zápas. Když se prohraje, je mi to líto, ale hledím dál.
Jediný předseda odevzdal zápasu všechno
Před lety jste ve Znojmě koučoval současného šéfa Vlasáka. Jaké to bylo?
Když jsme hráli krajský přebor, přišel jsem jako hrající trenér. Z té doby se známe. Jarda tehdy nebyl žádný šéf, ještě nepodnikal. Vždycky jsme byli přátelé, měli jsme kamarádský vztah.
Jak ho berete nyní?
Málokdo si to možná uvědomí, ale pro mne to byl vždycky upřímný člověk. Co řekl, to platilo. Ty roky jsem podepisoval smlouvu jenom kvůli účetnictví, nepotřeboval jsem papír. Měl jsem jeho slovo, na tom mi záleželo víc. Druhou ligu už za Znojmo nehrál jenom proto, že neměl čas.
Hrál pak ale v zápase, kterým jste končili první ligu a měli už zajištěn postup do baráže. Mohl jste na něj na ledě zařvat?
To nebylo utkání, ve kterém by se řvalo. Hráli jsme v Písku, jeli jsme tam vlastně už na výlet, a z recese nastoupil i Jarda Vlasák. Ne že by se slavil postup, to ne, nepilo se, ale stejně jsem měl pocit, že Vlasák tomu zápasu odevzdal zdaleka nejvíc. Ostatní to zabalili, prohráli jsme 2:5.
Hráváte spolu ještě, když Znojmo nehraje přebor?
Ne, jdeme jen občas na led, jen tak.
Vlasák peníze nerozhazoval
Říkáte, že jste s Vlasákem přátelé. Co jste mu řekl, když vám dal výpověď?
Takhle jsem o tom nepřemýšlel. Mám-li být upřímný, tak ještě rok jsem chtěl u mužstva zůstat, protože si myslím, že ještě rostlo, že bychom to někam dotáhli. Když jsem nastoupil po Milanu Chalupovi, nebyli jsme špičkový mančaft, ale za dva roky jsme se dostali nahoru a mohlo to gradovat. Ten třetí rok mne mrzel.
Jaký je Jaroslav Vlasák šéf?
Vždycky si řekl svoje, zasahoval ale jenom do těch nejvážnějších problémů. Pokud byl požádán, mimořádné věci vždy vyřešil. Nikdy nepřišel a neříkal, kdo má hrát nebo ne.
Je to boháč, který rozhazuje peníze? Nebo drží rozpočet nízko?
My jsme byli vždycky považovaní za bohatý klub, ale naopak jsme úspěch postavili na umírněné finanční politice. My jsme hospodařili šetrně, a to byl základ úspěchu.
A co nákupy jako Kaděra, bratři Kaňkovští, Kastner? Ti šli hrát nižší soutěž proto, že se jim Znojmo líbilo?
Vzpomínám, jak jsem kdysi musel služby tehdejšího hráče Milana Kastnera odmítnout kvůli velkým požadavkům Pardubic. To bylo ve druhé lize, když kolem Vánoc Vlasák přišel, řekl, že budeme takové hráče potřebovat, a přivedl ho. Měl stonásobnou pravdu. Kastner později vedl mužstvo za postupy až do extraligy. Kaděra nám taky moc pomohl. Možná to byly nejdůležitější věci v jednotlivých sezonách. To byly právě ty mimořádné věci.
Důvod odejít nebyl
Jsou trenéři, kteří rotují - když skončí, mají hned další místo. A pak také ti, kteří skončí a slehne se po nich zem. Proč jste ve druhé skupině?
Abych řekl, tak za Stanislava Bardy i za Milana Chalupy se ve Znojmě dařilo, nebyl důvod nikam odcházet...
A proč teď už nejste jinde? Nemáte jméno nebo kontakty?
Já jsem ale ani nikam neodcházel, my jsme se s panem Vlasákem během pěti minut domluvili, že zůstanu, a bylo to. Měl jsem nějaké nabídky, ale kvůli téhle domluvě jsem to odřekl.
Nechybí vám trénování?
Ne, já to na rozdíl od jiných nepovažuji za drogu, ale za těžkou a zodpovědnou práci.
Začne ale období, kdy se trenéři budou vyhazovat. Jak byste reagoval, kdyby se někdo ozval?
Já jsem o tom nepřemýšlel. Myslím si, že trenérů, kteří se sami přihlásí, je dost. Já se nikam hlásit nebudu.
A dál? Až ve Znojmě třeba nebudete?
Jo, tak to nevím...
| PAVEL PAZOUREK |
|
Narodil se 20. listopadu 1953 v Brně. S hokejem začínal v tamní Kometě. Prošel všemi věkovými kategoriemi tohoto klubu, jako junior získal titul mistra republiky a v 18 letech okusil poprvé nejvyšší soutěž mužů. |
|
Ve Znojmě se poprvé objevil v sezoně 1989/90 jako hrající trenér. Poslední angažmá získal v hokejově exotickém Zagrebu (Chorvatsko), které na počátku roku 1991 ukončil počínající válečný konflikt. |
|
Znovu přišel do Znojma v roce 1994, kdy do klubu vstoupil Jaroslav Vlasák. Úkolem Pazourka bylo z týmu, hrajícího krajský přebor, vybudovat ambiciózní mužstvo s vyššími cíli. Stál u všech důležitých okamžiků znojemského hokeje: postup z druhé ligy přes Sokolov do první ligy, kterou Znojmo vyhrálo ve dvou ročnících po sobě, barážová snažení s Opavou a Jihlavou a nakonec postup a pevné zakořenění v extralize - to vše na střídačce v roli hlavního kouče nebo jako asistent Stanislava Bardy a Milana Chalupy. |
