"Vlastně jeden byl u nás v Kadani, ale už skončil."
V Kadani jeho biologičtí rodiče před lety studovali. S tátou, který pak hrál fotbal ve Francii, se setkal naposledy v šesti letech. "Nejsem s nimi ve styku. Byl jsem nechtěné dítě," přiznává.
Ještě před porodem ho adoptovala česká rodina. A on díky bratrovi propadl hokeji. Když ve Vrchlabí dostal chomutovský Podolka čtvrtý gól, mašíroval do branky místo něj maturant Štěrba.
"Lidi na mě něco volali, ani přesně nevím co. Něco o černochovi, rasistický věci. Ale já se jen koukal do svý klece. Dokázal jsem se od toho oprostit," popisuje debut v první lize. "Z diváků jsem vyklepaný nebyl, ze hry ano. Je to úplně něco jiného než juniorka."
|
Sportují za Česko |
Kromě hokejisty Erika Štěrby (na snímku) působí v českém sportu i další sportovci tmavé pleti. Za fotbalovou reprezentaci do 21 let a Slavii hraje Theodor Gebre Selassie. Na mistrovství Evropy v krasobruslení hájila české barvy Nella Simaová. Česká basketbalová reprezentace spoléhá na amerického rozehrávače Maurice Whitfielda.Ještě před pár lety se Štěrba strachoval: "Lidi si myslí, že jsem kvůli barvě kůže protežovaný, že má kariéra bude lehčí." Teď už však zjistil, že rozhodují jen výkony: "Doufám, že jsem své kvality prodal, v juniorce jedeme na postup."
V africkém původu necítí pro hokej výhody. "Nejsem silák, jsem vychrtlík. Snad pružnost můžu uplatnit. Spíš jsem jako každý druhý."
Soupeři ho prý kvůli tmavé pleti neprovokují. Překvapení však bývají. "Každý je vyvalený, když sundá helmu," povídal kdysi s úsměvem Jaroslav Veselý, sekretář Kadaně.
Štěrbu zocelil jeho táta, který pracuje jako psycholog. "Když jsme spadli do krajského přeboru, chtěl jsem skončit. Hodně mi pomohl," děkuje. Dobře, že s hokejem nepraštil.
Všichni o něm totiž mluví jako o velkém talentu.
