Na vítězství jste čekali 24 zápasů, dají se pocity z tak dlouhého
období beznaděje vůbec popsat?
Kdo to neprožije, tak si to ani nedovede představit. Strašné.
Zažil jste někdy dřív tak dlouhé čekání na výhru?
Ne, nikdy. To je snad smutný rekord extraligy.
Jak na to reagovali vaši známí?
Nadšení nebyli, ale co mohli dělat. Snažili se mě podpořit. Zpočátku to vypadalo jako legrace, utahovali si ze mě, kdy se konečně vyhraje, ale pak už to sranda nebyla.
Ani proti Liberci to však zpočátku na vítězství nevypadalo...
Byli jsme nervózní, protože Liberec teď také není ve formě, moc jsme se chtěli chytit. Ale máme hodně mladých hráčů, střední generace chybí, proto ta nervozita. Podle toho hra vypadala.
Podržel vás brankář Svoboda, souhlasíte?
Samozřejmě, byl mužem zápasu. Tohle vítězství nám vychytal.
Vítězný gól jste dal v přesilovce, jak jste akci viděl z ledu?
Obránce Boháček střílel od modré, každé takové nahození v přesilovce je nebezpečné, gólman nevidí. Puk šel přímo na mě, já jen nastavil hokejku.
Bude čas na oslavu?
Hraje se úterý, pátek neděle, dáme si jedno dvě piva a jde se dál.
