Ve čtvrtek jste nastupoval s horečkou. Po zákroku Pavla Kumstáta jste v pondělí přišel o dva zuby. Jak se cítíte?
Od pondělního večera jsem nebyl na ledě. V úterý jsem běhal po doktorech. Zubař mě dostával ven zbytky zubů. Pak jsem byl na plastice, protože mi museli udělat něco se rty. No a pak přišly horečky. Takže to nebylo nic moc, ale hrát jsem nakonec mohl a jsem rád, že jsem týmu pomohl.
S vysokou teplotou jsou lidé zparvidla připoutáni na lůžko. Vy jste dokázal odehrát celý hokejový zápas a nebylo to na vás znát. Jak je to možné?
Konzultoval jsem s trenérem, jestli mám nastoupit. Chtěl, abych to zkusil. Doktor to také nechal na mě, podle toho, jak se budu cítit. Sice jsem měl 37.9, ale bylo to od zubů, ne klasická horečka, kdy je člověku vedro a bolí ho celé tělo. Takže to nakonec šlo.
Už druhý zápas jste odehrál jako centr útoku nasazovaného proti Burgrově řadě. Jak vám tato role vyhovuje?
Jsme se Skořepou a s Martynkem klasická checking-line, nasazovaná na Burgrův útok. Dva zápasy jsme je ubránili, takže jsme spokojení. Hraje se play-off a každý má své úkoly. V této sérii moc góly nepadají, takže je ubránění neúdernějšší síly soupeře důležité. Takže si nestěžuju.
Vy jste byl těsně před začátkem sezony vyřazen z kádru Vítkovic. Tenkrát jste hovořil o tom, že vás hodně zklamal kouč Svozil. Znamená pro vás i proto série s Vítkovicemi větší motivaci?
Určitě, ale ve čtvrtek se hrál zápas číslo pět. Hecování má možná místo v prvních dvaceti minutách prvního zápasu. Dál už to není sranda. Není místo na nějaké vyřizování účtů nebo snahu někomu něco ukázat. Je potřeba vše podřídit úspěchu týmu.
V Třinci jste dlouho čekal na šanci. Nakonec přišla a v play off hraje váš útok důležitou roli. Jste spokojen se svým vytížením a s působení v Třinci?
Jsem rád, že jsem skončil tady, nakonec se všechno špatné obrátilo k dobrému. V mužstvu je daleko lepší atmosféra, lepší lidi. Máte pravdu, že jsem na šanci čekal, ale s tím jsem počítal. Po Vánocích jsem začal stabilně dostávat příležitost, po příchodu Skořepy se vytvořila naše lajna s Martynkem a parádně jsme se sehráli. Už si můžeme dávat puky naslepo.
Co chybí Vítkovicím, aby se proti vám dokázali prosadit? Přecejenom to mužstvo dobře znáte...
Ke hře Vítkovic bych se nechtěl vyjadřovat. To je jejich věc. Jediné, co asi musí být jasné každému, je, že mužstvo není ideálně poskládané. Celou sezonu hrají na jednu pětku a když ona nedává góly, mají to těžké. U nás jsou dva útoky, které jsou schopny rozhodnout zápasy a nekdy jsme k tomu schopni přispět i my.
V sérii zatím vyčnívá Vlastimil Lakosil, gólman, který byl před play-off dost podceňovaný. Čekal jste, že se mu bude tolik dařit?
Určitě. Vlasta chytá fantasticky od února. Kromě nešťastné kontumace v Liberci a prohry se Spartou jsme po reprezentační přestávce neztratili ani bod. Doma i venku. Teď také chytá fantasticky. Trochu mě překvapuje, že ho všichni podceňovali. Ale pro Vlastu je to možná dobře. Třeba ho to ještě víc nabudí. Podle mě je zatím nejvýraznější osobností série.
Jak musíte zahrát ve Vítkovicích, aby se vám podařilo sérii ukončit už v sobotu?
Musíme stejně jako v předchozích zápasech hrát zodpovědně zezadu, v prvních dvaceti minutách neinkasovat a věřit, že nám tam něco spadne. Naší výhodou je lepší psychika. Dvaadvacet hráčů jde na led s důvěrou, že dokážeme uspět. Stačí nám jeden zápas, oni musejí vyhrát dva.
Třinec hraje v play off velice zodpovědně zezadu. To bylo dřív v ofenzivně založeném týmu téměř nemyslitelné. Kdy přišla změna?
Změnila se sestava, přišla levá křídla. K Vencovi Pletkovi a možná nejlepšímu 'levasu' ligy Zdeňkovi Pavelkovi přibyl Zděněk Skořepa a spolu odvádějí skvělou práci ve hře dozadu. I díky tomu dostáváme málo gólů. A když nějakou chybu uděláme, potože hokej je hra chyb, víme, že nás Vlasta Lakosil podrží.
