Chybělo pár hodin a on by nejspíš trčel na letišti v Chicagu. Jakub Voráček totiž ve čtvrtek seděl v jednom z posledních letů, který směl ještě vyrazit do Evropy. "I tak mi ve Frankfurtu řekli, že je konec. A tak jsem čekal celý den, než pro mě táta dorazí. Byl to hodně dlouhý den, vždyť cesta mi trvala 27 hodin," popisuje.
Dvacetiletý klučina pochází z Kladna, hraje v NHL, má vytáhlou postavu a zpod helmy mu koukají dlouhé vlasy. Jestli i vás napadne přirovnání k Jaromíru Jágrovi, nejste sami. "Dost lidí se mě na něj ptá. A co odpovídám? Že je to urážka pro Jardu, když mě s ním chtějí srovnávat," říká útočník Columbusu, který se od včerejška připravuje s reprezentací na mistrovství světa.
Teď se s Jágrem potkáte v jednom týmu, jaké to pro vás bude?
Počkejte, já ještě neudělal mančaft pro mistrovství světa. Ale každopádně bude zajímavé zjistit, co dělá a jak se chová před zápasem. Budu mít před ním respekt, vždyť patří mezi pět nejlepších, kteří kdy hráli tenhle sport. A nebude to jen před ním. Potřebuji se v reprezentaci trošku otrkat.
Až takový ostych? Přitom přijíždíte po vydařené sezoně v NHL a čeká se, že budete na mistrovství světa jedním z tahounů.
Je mi dvacet let, je to můj první sraz, čekají mě první zápasy v reprezentaci. Byl jsem maličko nervózní, když jsem poprvé přišel do kabiny. To si člověk musí zkrátka prožít na vlastní kůži. Teď se hlavně do toho rychle dostat, skoro dva týdny jsem nebyl na ledě.
Sledujete, jak se tvoří tým? Z NHL přišla řada omluvenek kvůli zranění i únavě.
Já ty kluky chápu. Sezona byla náročná, hráli jsme prakticky obden, do toho olympiáda. 82 zápasů není sranda. Takže nominaci sleduji, ale tvrdím, že každý je nahraditelný. A já osobně? Samozřejmě mistrovství světa není olympiáda, kam jsem se nedostal, ale pořád jde o reprezentaci. Když přišla pozvánka, byl jsem moc rád. Je mé velké přání být tady.
Říká se, že druhá sezona bývá v NHL nejtěžší. Vy jste v ní udělal 50 bodů a slyšel chválu.
Víte, hodně jsem makal v létě, snažil se dobře připravit a dával si na tom záležet. A to se povedlo. Ke konci jsem měl hodně sil, což pro mě byla velká výhoda. Na druhou stranu s týmem to bylo jako na houpačce.
Jak to?
Nedařilo se nám a někdy kolem Vánoc jsme dost spadli. Prohrávali jsme, nedávali góly, hrůza. Po olympiádě se to otočilo.
Kolik jste nabral svalové hmoty?
Sedm osm kilo, dokonce jsem si musel koupit pár nových džín, abych se do nich vešel. Ale teď už to ze mě spadlo, takmi síly snad vydrží i na mistrovství světa. Zeptejte se mě v polovině turnaje.
Jak bude těžké si znovu zvyknout na široké kluziště?
Nehrál jsem na něm dva roky, nezvyk to bude. Ale je tam led, jsou tam mantinely, tak co. Stačí pár tréninků a zápasů a bude to dobré.
Vy jste známý jako milovník klasické rockové muziky, takže přinesete po období Michala Davida do reprezentace nové pořádky?
Michal David taky umí zpívat, ne? Já to raději nechám na klucích, co jsou tady déle.
Mimochodem, když už se bavíme o vaší podobnosti s Jágrem: jak vám v Columbusu trpěli dlouhé vlasy? Třeba Patrik Eliáš mi vyprávěl, že musí být v kempu vždy ostříhaný, aby nevyčníval.
Trpěli mi to asi měsíc a půl, pak nám dal Detroit 9:2 a musel jsem se ostříhat. Měl jsem to dlouhé, už mi to lezlo všude, takže přišel trenér a řekl mi, že je čas to zkrátit.
