Ten „největší“ prezent, ale dostal od kouče Gallanta. Do narozeninového zápasu ho poslal s úkolem, aby bránil Sidney Crosbyho. „Fakt nádhernej dárek,“ žertoval Jágr.
Po utkání seděl v rohu šatny Panthers. Výhra na nájezdy mu na tváři vykouzlila úsměv, on však upřímně vyprávěl: „Mám toho plný brejle. Poslední dobou jsem moc nehrál, jen kolem čtrnácti patnácti minut a teď tam Crosby chodil pořád.“ I proto se Jágrův ice-time tentokrát vyšplhal přes 20 minut.
Vedení NHL snad nemohlo vymyslet lepší program než ten, že se 15. února, v den 44. narozenin Jaromíra Jágra, střetne Florida s Pittsburghem. Tedy s klubem, kde útočník vkročil do velkého hokejového světa.
I proto ho už před zápasem obklopili novináři, on se jim sápal po diktafonech a ptal se: „Máte pro mě dárky?“
„Ne, jen otázky.“
Třeba tu, na kolik se dnes cítíte?
„Na čtyřiadvacet,“ odvětil s úsměvem Jágr.
V průběhu duelu mu na televizní kostce posílali zdravice jeho spoluhráči. Gólman Roberto Luongo, sám 36letý kmet, v ní říkal: „Je super s ním sedět v šatně, hned si připadáte mladší.“
Jussi Jokinen ho zase prosil: „Prosím, hraj ještě deset let.“ Shawn Thorton se naoko ptal: „Kolik ti je? Padesát?“
Mike Lange, legendární komentátor Pittsburghu, až dojemně přidal: „V Pittsburghu tě pořád milujeme, byl jsi jeden z našich nejlepších hráčů.“
Pak televizní kamery zabraly Jágra. On zvedl ruku a hala hlasitě tleskala. A bylo jedno, zda dotyční měli na sobě dres Floridy, Pittsburghu či ten české reprezentace.
Snad ještě magičtější by bylo, kdyby Pittsburghu dal dva góly, kdyby už se v počtu branek dotáhl na Bretta Hulla, třetího nejlepšího kanonýra NHL všech dob. Zase měl šance, hned ve čtvrté minutě stál sám před brankářem Fleurym, jenže neošálil ho.
I proto po utkání říkal: „Neříkám, že je to zakleté. Ale každý člověk, každá osobnost má svoji karmu. I rekord má svou karmu. Vždycky je těžké ho překonat. Ať věříte, čemu chcete, tak to je. Každý rekord má své.“
S českými novináři strávil v šatně téměř půl hodiny a v obsáhlém rozhovoru, který vyjde ve středeční MF DNES, zmínil i téma reprezentace. To, že v ní bude dělat na zářijovém Světovém poháru generálního manažera Martin Ručinský, jeho kamarád a parťák z Nagana, prý rozhodnutí o konci v národním týmu nezmění.
„Kluci, neblbněte. Já ani nevím, jestli budu ještě hrát. Růča moc dobře ví, že ne. Že to nejde,“ uvedl Jágr.
Co když ale dort s českým dresem přece jen něco znamenal?