O tom, že už nebude oblékat dres Rangers, bylo rozhodnuto prakticky v květnu, kdy byl newyorský tým vyřazen z play-off. Obě strany sice hovořily o zájmu pokračovat ve spolupráci, ale kdo uměl počítat, tomu bylo jasné, že ze strany klubu jde spíše o zdvořilostní fráze.
Jágr byl pro Rangers do té doby zajímavý mj. tím, že skoro polovinu gáže za něj platil předchozí zaměstnavatel Washington. To by už teď nepřicházelo v úvahu. Generální manažer Glen Sather navíc loni koupil za pořádný balík peněz útočníky Scotta Gomeze a Chrise Druryho a je logické, že na nich teď musí stavět tým. Navíc už v únoru zvýšil kontrakt brankáři Lundqvistovi, další peníze investoval do vylepšení obranných řad (6,5 milionu dolarů ročně pro Reddena a 5 milionů na udržení Rozsívala). Jágr by se tedy musel slevit ze svých finančních požadavků.
Jágrův tým dosáhl stropu
Ale nešlo jen o peníze. Sather tři roky budoval tým okolo Jágra. Dotáhl mu do kabiny české parťáky a Rangers se třikrát v řadě dostali do play-off. Jednou vypadli v prvním kole, dvakrát ve druhém. Po předchozích hororech slušná práce. Ale pro mužstvo v tomhle složení to byl strop, přes který nebylo schopno přejít. Přišel čas zkusit to jinak. Proto končí i Martin Straka s Markem Malíkem.
Pro Jágra muselo být docela ponižující, když mu Sather od vyřazení z play-off dával najevo, že zase tak moc o něj nestojí. Pár týdnů se nejednalo, pak přišly na řadu sporadické telefonáty s agentem. Tento týden Jágr sice odletěl do Ameriky – ale vyšlo by nastejno, kdyby zůstal doma. Rangers řešili jiné priority, nabídky ostatních týmů mu zase nepřišly zajímavé.
Třeba Edmonton by Jágra jistě dokázal skvěle zaplatit, údajně nabízel 8 milionů dolarů. Ale k čemu by mu to bylo? Stěhovat se do Západní konference, do mužstva, které skoro nejvíce cestuje a nemá moc velké ambice, do města, kde panuje nevlídná zima... A navíc pouze na rok. Byl by jen kratochvílí nového majitele Katze, jenž převzal klub a chtěl si pořídit další drahou hračku v podobě velké hvězdy.
Odchod bez potlesku
Po osmnácti letech se tedy Jágr loučí se zámořím. Trochu s rozpaky. Bez potlesku tribun, bez kolečka pro diváky na rozloučenou, bez toho, aby si poslední zápas náležitě užil. A o pár let dříve, než si sám přál. To nic nemění na tom, že mu v historii NHL zůstane vyhrazeno jedinečné místo.
Žádný Evropan tam nezanechal tak výraznou stopu. Pětkrát vyhrál kanadské bodování, získal Hart Trophy jako nejužitečnější hráč soutěže, dvakrát slavil Stanley Cup, drží dvanáct rekordů. S 1599 body je devátý nejproduktivnější hráč historie, mezi střelci mu s 646 góly patří dvanáctá příčka. Kdyby nemusel půldruhé sezony vynechat kvůli výlukám soutěže, mohl se jednou stát v počtu bodů historickou dvojkou za Waynem Gretzkým...
Český ústup ze slávy
Co Jágrův odchod do Omsku znamená pro český hokej? Rozhodně ústup ze slávy, čtyři týdny po Dominiku Haškovi se loučí s NHL další legenda. Český hokej pomalu začíná vyklízet své pozice v elitní soutěži. Do Evropy se vracejí i Ručinský, Výborný, Vašíček, Rachůnek, zřejmě Straka. Před rokem odešli Čajánek a Nedvěd. Na nejlepší léta jen vzpomínají Eliáš s Hejdukem, ke konci se pomalu chýlí Holíkova kariéra... Jedna skvělá generace je na odchodu. Za ní narostla citelná mezera.
Naopak NHL se s Jágrovým odchodem vyrovná celkem lehce. Český útočník je sice největší hvězdou, která se nechala zlákat do nově založené Kontinentální ligy, ale další elitní hráči jej následovat nebudou. NHL je stále jen jedna, i když dolar klesna ještě hlouběji. Ostatně i pro Jágra byl Omsk až druhou variantou. NHL letos prožila nejlepší play-off za poslední roky, při finále Detroit-Pittsburgh stoupala televizní sledovanost, byl k vidění skvělý hokej, rostou jí nové hvězdy.
Zahraje si na olympiádě?
Ruské kluby tedy mohou chrastit penězi, jak chtějí, ale na zámořské straně zůstává prestiž a tradice. Vyhrát Stanley Cup a být zapsán na stejném poháru, který vyhráli Orr, Gretzky nebo Howe – to je pocta k nezaplacení. Proto i nadále budou do Ruska odcházet převážně domácí hokejisté, kteří v NHL příliš neuspěli, nebo hráči druhého či třetího sledu. Jágr zůstane výjimkou. Rok 1972, kdy příchod Bobbyho Hulla přívábil do konkurenční WHA i další skvělé borce, se opakovat nebude.
A jeden paradox na závěr: I když dal Jágr vale zámořskému hokeji, zřejmě se tím zvýšila šance, že se v Kanadě ještě jednou ukáže. Ne v NHL, ale na olympijském turnaji ve Vancouveru 2010. Tedy už za půldruhého roku. K národnímu týmu přišel jako trenér Vladimír Růžička, s nímž si Jágr rozumí. A v Rusku bude mít přeci jen o něco méně náročný program než v zámoří. To jsou dva dost zásadní důvody, aby se fanoušci mohli těšit na jeho reprezentační comeback. "Možná se uvidíme ve Vancouveru 2010," řekl včera Jágr i na rozloučenou reportérovi agentury Canadian Press.
Udělal Jaromír Jágr dobře, že odešel z NHL?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 23:00 neděle 6. července 2008. Anketa je uzavřena.
