I když to tak zpočátku nevypadalo, zápas mezi Slavií a Kladnem byl v mnohém zajímavý. Přišla rekordní návštěva v historii extraligy a čeští diváci měli možná jednu z posledních možností vidět Jágra na vlastní oči.
"Páteční zápas na Kladně beru jako poslední tady."
Je to jasné, rozhodnutí ohledně odchodu do Ruska se blíží. A Jágr se tím netají. "Pokud to ale nevyjde, lámat si s tím hlavu nebudu," dodává hráč jedním dechem.
Plné ochozy nejdřív viděly opatrný hokej. Teprve až po Vašíčkově vyrovnávací brance se hra v rychlém sledu přelévala ze strany na stranu. Na Jágrovi bylo vidět, jak moc touží uspět. Ukázat lidem, že je opravdu nejlepší.
"Je tady krásná aréna a hrát v ní je zážitek. Přišlo hodně lidí a ta atmosféra na tebe dýchne, vydáš ze sebe víc než obvykle. Je to prostě něco jiného, než přijet do Znojma nebo do Jihlavy," říkal Jágr se zaujetím.
Bylo to evidentní: i tuhá slávistická obrana s ním měla spoustu práce, kolikrát musel bojovat sám proti třem protihráčům, málokdy však ze souboje odešel jako poražený. Gól ale nedal.
"Já jsem šel do zápasu s tím, že ho nedám. Táta mi radil, abych radši nahrával Prochymu," vyprávěl s pro něj typickým odlehčením.
Celou dobu však pro něj zápas nebyl idylka. Na začátku třetí třetiny byl vyloučený po střetu s Dudou. Na trestné lavici pak nechápavě kroutil hlavou a rozhazoval rukama.
"Byla to moje hloupost. Vím o něm, že fauly nahrává a pak mu tam zbytečně strčím hokejku. Nechávám se zbytečně vynervovat rozhodčíma. Pořád si to říkám a stejně tu chybu dělám znova a znova...," zlobil se na sebe Jágr.
Rozlučku s diváky si ale užil. Za jednou brankou se zdravil s těmi kladenskými, potom jel i za tu druhou ke slávistům. "Když už jsem sem přijel takovou dálku, tak si to musím užít," smál se.
 Kladenský útočník Jaromír Jágr před zápasem na Slavii. |
 Jaromír Jágr naražený na mantinel. |
