O Rusku.
Teď už to můžu říct: Líbí se mi tu. Neměl jsem o tom dopředu vůbec žádné představy. Co mě v té dálce čeká. Ale jsem spokojen. Ovšem, v Rusku nežijí jen boháči, je tu i velká bída. Ale po pravdě, do takových míst se já nedostanu. Vím, že třeba Martin Havlát byl v Moskvě hotový ze strašného provozu. V Omsku je to ale dobré.
O cestování.
Tak tohle mi vadí. Máme to s týmem čtyři hodiny do každého města. V takové Moskvě to mají všude blíž. To trmácení je určitě nejúnavnější věcí, na kterou jsem v Rusku narazil.
O ruských Vánocích.
No jo, zažil jsem si Vánoce na ruský způsob, v lednu. Rusové na ně chodí ven. Není to jako u nás, kdy jsme raději doma. Oni chodí do restaurací a celý den pijí. Já jsem si do restaurace zašel s anglicky mluvícími kolegy taky. Bylo to fajn.
O pravoslavné víře.
Během angažmá v Omsku jsem už v kostele párkrát byl. To vlastně i v Petrohradu během Poháru mistrů. Vždyť máme chrám hned naproti hotelu.
O přítelkyni Andree Verešové.
Bohužel má zrovna ve škole zkouškové období, takže za mnou do Petrohradu nemohla přiletět. Škoda.
O čase na ledě.
Je to různé. Proti Trenčínu jsem si třeba ani moc nezahrál. Zato v lize mě klidně nechají naskakovat do dvou formací. Až jsem z toho byl unavený, bylo toho moc.
O srovnávání.
V Petrohradě je možnost srovnávat jednotlivé evropské ligy. Zatím jsme hráli jen se slovenským mistrem a proti Trenčínu se prostě potvrdilo, že ruská liga je o něčem jiném.
O NHL.
Pořád věřím, že NHL v této sezoně ještě začne. Je to hlavně souboj Bettman versus Goodenow. Majitelé jsou ve výhodě. Ale mám za to, že kdyby se začalo teď, mělo by to úroveň. V těch třiceti zápasech by bylo pořád o co hrát, každý zápas by byl důležitý. Nebo by mohli nasadit šestnáct nejbohatších přímo do play-off. Rangers by se tam alespoň konečně dostali.
