Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jágra v Detroitu rád přivítám, říká Hašek

Dominik Hašek - Dominik Hašek, brankář hokejistů Detroitu. | foto: Ray StubblebineReuters

22 2008
Detroit, Praha - Jaromír Jágr a Dominik Hašek v jednom týmu? I to se může stát. "Jardu bych u nás velice rád přivítal," neskrývá legendární gólman Detroitu. Přestupní termín v hokejové NHL končí 26. února a o Jágrově výměně z newyorských Rangers, kde mu po sezoně končí smlouva, se v zámoří živě diskutuje.

Mezi hlavní zájemce o Jágrovy služby patří právě Haškův Detroit.

Jde o ekonomicky silný klub s obrovskou tradicí. A také o tým, který má každou sezonu jen ty nevyšší cíle. To dokazuje i letos.

Zatím jste nejlepší v celé lize, už se ve městě mluví o Stanley Cupu?
Samozřejmě. Během celé sezony se nám daří, máme dobré mužstvo a v Detroitu se navíc nic jiného za úspěch nebere. Jenže týmů, které mají stejné plány jako my, je mnohem víc.

Na play-off byste však mohli být ještě silnější. V poslední době se mluví o příchodu Jaromíra Jágra. Myslíte, že je to reálné?
O trejdech se mluví, nehovoří se jenom o Jardovi Jágrovi. Ale když budu konkrétní: u Jardy mám takové tušení, že zůstane v New Yorku. Ale je to samozřejmě jenom můj osobní názor, ledacos se může změnit. V každém případě bychom ho tady rádi přivítali.

Už jste s ním na tohle téma stačil prohodit pár slov?
Abych pravdu řekl, tak jsem s Jardou nemluvil, takže vůbec nevím. A myslím, že on sám je na tom podobně. Podle mého by nejradši dohrál svůj kontrakt v New Yorku.

Kdyby nepřišel teď, mohl by přestup vyjít po sezoně. Myslíte, že by u vás v Detroitu pookřál?
Tak zaprvé: nevím, jaké jsou Jardovy plány po sezoně. Myslím, že bude volný hráč, to znamená, že si bude moct vybrat, kam chce jít. A to je pro něj to nejlepší, co může být. Když o něj bude zájem, popovídá si s manažery a zjistí, co od něj očekávají. Pak bude také záležet, aby mu vyhovovalo nové prostředí a město. Těch klubů, které by ho rády získaly, je většina. Ne-li všechny.

Ovšem v Detroitu by měl velkou šanci vyhrát Stanley Cup. A pro české fanoušky by bylo určitě zajímavé, kdyby v jednom týmu hráli Jágr a Hašek.
(smích) Máte pravdu, to by bylo velice zajímavé. Jak říkám: osobně bych tady Jardu velice rád přivítal, ale realita je asi jinde... Myslím, že by za něj New York chtěl hodně. A nejsem si jistý, jestli má náš generální manažer tolik peněz.

A pokud by přišel až po sezoně, budete v Detroitu i vy?
Takhle dopředu se vůbec nedívám. Co bude po sezoně, je pro mě nepodstatné. V tuhle chvíli jsou přede mnou jenom následující tři čtyři měsíce. Na ně se chci soustředit a odvést v nich to nejlepší. Co bude dál, to se rozhodne potom.

Tím jste ovšem nevyloučil, že budete pokračovat. Už máte jasno alespoň v tom, co bude při vašem zvažování rozhodující?
Nejdůležitější je, že půjde vyloženě o mé vlastní rozhodnutí. Záležet bude na tom, co chci já a jak se budu cítit. Tak to beru vždycky. Podstatné je, jestli budu mít chuť. Pokud člověk nemá v hokeji chuť dát do toho všechno, je zbytečné, aby hrál. Po sezoně si sednu s rodinou a uděláme rozhodnutí. Když budu cítit, že mám obrovskou chuť něco dokázat, je pravděpodobné, že budu pokračovat. Pokud tam ta chuť nebude, je zbytečné, abych něco znovu zkoušel.

Říká se, že nejlepší je odejít na vrcholu. Ovlivnilo by vaše rozhodnutí, kdyby Detroit získal Stanley Cup?
Vliv to klidně mít může. Když člověk hraje dlouhou sezonu a bojuje až do úplného konce o Stanley Cup, tak se pak cítí mnohem unavenější než po nějaké krátké sezoně.

A jak se vůbec cítíte v současné době?
Dobře, za pár dní chci jít na led.

Naposledy jste chytal 9. února v Torontu a původně měl vynechat jen dva zápasy. Nakonec vás ale vedení zapsalo na listinu zraněných hráčů. Kdy se vrátíte?
Snad už příští týden. Delší dobu jsem měl namožený stehenní sval a společně s maséry a doktory jsme se rozhodli, že si trochu odpočinu. Do konce tohoto týdne už chci jít na led, abych zjistil, jak na tom jsem. Proto zatím nechci říkat, v jakém zápase nastoupím.

Nagano. Lidé chtěli Haška za prezidenta

Fanoušci v Česku si v těchto dnech připomínají desáté výročí od zlatého triumfu v Naganu. Jak na tu dobu vzpomínáte?
Určitě jde o nezapomenutelné zážitky. Společně s vítězstvím ve Stanleyově poháru je to můj největší hokejový úspěch.

V té době vás fanoušci chtěli pomalu za prezidenta. Jaké bylo být tak populární?
Já jsem byl v Naganu především jako hokejista a jel jsem tam uspět. Díky vítězství vznikla v republice obrovská euforie, ale rozhodně jsem tehdy nepočítal, že bych se zapojil do politiky. A vlastně jsem to samé tenkrát řekl panu Havlovi.

On vám prý dokonce svou funkci nabízel, že?
Nenabízel. Volal mi asi hodinu po finále a říkal: Dominiku, představte si, že vás tu lidé chtějí mít na hradě jako pana prezidenta. Já jsem říkal: Pane Havle, nebojte, já chci ještě hrát hokej. Děkuju, ale zatím nemám zájem.

Zatím? A co až skončíte s hokejem?
Zatím se nic nezměnilo a v nejbližší době se do politiky nechci zapojovat. A pořád to zatím platí.

Když už jsme u politiky: sledoval jste volbu prezidenta, která v Česku probíhala?
Samozřejmě, sledoval jsem ji po internetu, takže vím, jak to probíhalo.

Co na to říkáte?
Podle mě je lepší, když si lidi zvolí svého prezidenta sami. Ale taková je naše ústava, i když se to někomu může zdát nevýhodné. Spíš mě ale překvapilo, jak někteří lidé během týdne rychle změnili názor.

Jste spokojený, jak volba dopadla?
Abych pravdu řekl, neznám názory pana Švejnara, takže se k tomu můžu těžko vyjadřovat. Vlastně jsem ani od pana Klause pořádně nic neslyšel. Samozřejmě jsem mohl pátrat, ale já volbu sledoval spíš zpovzdáli, protože jsem neměl možnost hlasovat.

Vraťme se ještě k Naganu. Asi každému člověku, který uslyší tohle slovo, vyvstane v paměti nějaká konkrétní vzpomínka. Co se vybaví vám?
Tři věci. Zaprvé vynikající parta, která táhla za jeden provaz, pak to bylo určitě semifinále s Kanadou a poslední momenty zápasu s Ruskem, kdy jsme získali zlatou medaili. A určitě musím zmínit přivítání v Praze, protože to byla věc, kterou nikdo z nás nemůže nikdy v životě zapomenout.

A pamatujete si na tu památnou tiskovku?
Tak na tu tiskovku si pamatuju, ale jenom... Ta oslava byla samozřejmě náročná, trošičku si vybavuju, že jsem seděl vedle Ivana Hlinky a že jsme se snažili ze sebe něco dostat, ale moc nám to nešlo.

Podle mě to byla docela legrace. Ptal jste se Ivana Hlinky, co se stalo se Slavomírem Lenerem, proč tam nebyl. Zjistil jste zpětně, co se s ním stalo?
Tak Sláva tenkrát... Já myslím, že ho bolel žaludek, takže ho musela odvést ambulance do nemocnice. Nevzpomínám si, jak to přesně bylo, ale vím, že druhý den už byl v pořádku.

TISKOVÁ KONFERENCE PO PŘÍLETU Z NAGANA



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze