Jen kanadský supertalent Connor McDavid skončí s velkou pravděpodobností na letošním draftu NHL výš než on. Podle všech předpokladů a názorů skautů je Eichel vedle McDavida suverénně nejlepším hráčem, jehož jméno 26. června na Floridě zazní při výběru nových nadějí do nejlepší světové soutěže.
„Bude to velká zkušenost. Myslím, že celá letošní sezona byla pro mě i pro mou rodinu skvělá. Snažím se si to užívat,“ vyprávěl Eichel s bronzovou medailí na krku. „Tohle všechno zažiju jen jednou za celý život, takže se budu snažit si z toho vzít co nejvíc. Bude pro mě čest být vybrán, ať už si mě zvolí kdokoliv.“
Co pro vás znamená bronzová medaile z MS?
Hodně. Myslím, že tak vysoko nás před začátkem turnaje nikdo neviděl. Nebyli jsme tady favoritem, ostatní týmy měly spoustu šikovných a kvalitních hráčů. Získat na takovém turnaji bronzovou medaili hodně posílí sebevědomí. Měli jsme tady opravdu mladý tým, náš gólman (Connor Hellbuyck) odchytal celé mistrovství skvěle. A pro mě osobně je krásné odjíždět ze svého prvního šampionátu dospělých s medailí.
Navzdory první zkušenosti s „dospělým“ hokejem na špičkové úrovni jste nasbíral sedm bodů a patřil jste k nejlepším americkým útočníkům...
Kolem mě byla spousta hráčů, kteří mi tady hodně pomohli. Hrál jsem se dvěma kluky z NHL Trevorem Lewisem a Brockem Nelsonem, to je super zkušenost. Ale nešlo jen o ně, ale o všechny kluky v kabině. Trenéři mě navíc stavěli na led ve spoustě dobrých situací.
Na šampionátu jste se potkal s řadou hvězd. Pomohla vám ta zkušenost uvědomit si, co vás čeká v NHL?
Stoprocentně. Trevor Lewis vyhrál pár Stanley Cupů (s Los Angeles), Brock patří několik let k dobrým hráčům v NHL. Je fajn, že jsem si s nimi zahrál. Hodně jsem se toho naučil a tím, jak tvrdě makali, mi to na ledě hodně ulehčili. Byla to pro mě velká zkušenost.
Bylo těžké se adaptovat na evropský hokej?
Ze začátku ano. První zápas proti Finsku jsem si určitě musel zvykat. Když člověk přijede na takový turnaj, má nové spoluhráče a chvíli trvá, než si všechno sedne. Ale s každým zápasem jsme se zlepšovali a konec byl nejlepší.
Loni jste získal zlato na MS do 18 let, dvakrát jste si zahrál na dvacítkách. Byl pro vás šampionát dospělých velký skok?
Zas takový rozdíl to pro mě není. Snažím se být sám sebou. Tvrdě makat každé střídání a hrát svou hru. Díky tomu, jak hraju celou svou dosavadní kariéru, jsem se dostal až sem. Nebyl důvod nic měnit jen proto, že nastupuju proti lepším hokejistům. Samozřejmě, když hrajete proti větším a silnějším hráčům jako tady, musíte být silnější na hokejce a ještě lépe bruslit. A taky si dávat větší pozor ve vlastním pásmu. Ale kromě toho jsem se pořád snažil hrát tak jako dosud.
Skauti z NHl vás jistě bedlivě sledovali. Máte nějakou představu, jak by draft mohl dopadnout?
To opravdu netuším. Nejsem generální manažer Sabres, nejsem šéf Oilers, Coyotes ani žádného jiného klubu. Budu víc než šťastný, když si mě zvolí kdokoliv z nich.
