První finalista (1982, IVAN HLINKA, Vancouver Canucks)
Jako první měl Stanley Cup na dosah. Při porážce s New York Islanders 0:4 na zápasy nastoupil dvakrát. Nebodoval.
Tehdy už jej Evropa uznávala takřka za legendu, v NHL byl ve dvaatřiceti nováčkem. Teprve v pokročilém věku dostávali hokejisté od komunistických šéfů povolení k zahraničnímu angažmá. Nebýt toho, mohl se Hlinka díky své statné postavě i nadání stát v zámoří hvězdou. Jako trenér se s Pittsburghem o devatenáct let později probil do semifinále.
První vítěz (1984, JAROSLAV POUZAR, Edmonton Oilers)
Coby bránící křídlo svého času jistil ofenzivní pár Kurri, Gretzky. S Edmontonem vyhrál ještě v letech 1985 a 1987. Ve finále odehrál dohromady devět zápasů, v nichž zaznamenal jednu asistenci.
První soupeři (1985, JAROSLAV POUZAR, Edmonton Oilers, a MIROSLAV DVOŘÁK, Philadelphia Flyers)
Dva známí z Budějovic, útočník Pouzar a obránce Dvořák, se utkali o pohár v sérii, kterou jasně vyhráli Oilers z Edmontonu 4:1. Centr Gretzky tehdy v pěti utkáních nastřádal 11 bodů (4+7). Miroslav Dvořák strávil v NHL na sklonku kariéry tři roky.
První střelec (1990, PETR KLÍMA, Edmonton Oilers)
Až rebel s číslem 85 dal první český gól ve finále Stanley Cupu. Ale ne ledajaký. V čase 115:13 rozhodl úvodní souboj série s Bostonem. Najel si ze druhé vlny na zadovku od Kurriho a švihem vypálil z pravého kruhu k bližší tyči.
Tehdy to bylo nejdelší utkání v dějinách série o pohár. „Klímááá!“ křičel televizní komentátor. Démonický kanonýr trochu rozevlátě žil i hrál. V roce 1985 emigroval, často flámoval, na ledě se nerad vracel. V onom finále ještě neproměnil penaltu.
Zůstal bez poháru (1990, VLADIMÍR RŮŽIČKA, Edmonton Oilers)
Vyhrál mistrovství světa, olympiádu, jen Stanley Cup mu těsně unikl. Do Edmontonu přišel před play-off 1990, jenže ve vyřazovací části ani jednou nenastoupil. Byť Oilers trofej ukořistili, jméno výjimečného centra na podstavci vyražené není. Taková jsou pravidla...
Nováček vítězem (1991, JAROMÍR JÁGR, Pittsburgh Penguins)
Rozbrečel se a chtěl odletět domů. Osmnáctiletý Jágr si v Pittsburghu těžko zvykal. Ale nevzdal se a po pár měsících nadšeně slavil triumf nad Minnesotou 4:2. Zopakoval si ho o rok později.
V celkem deseti finálových zápasech dal dva góly a přidal pět asistencí. Další vítězství je pro něj největší současnou motivací. Chtěl by vyhrát jako tahoun kolektivu. „Teď bych si to užil víc,“ tvrdí. „Tehdy jsem si myslel, že budu Stanley Cup slavit každý rok.“
Triumf se dvěma týmy (1989, 1991 a 1992, JIŘÍ HRDINA, Calgary Flames a Pittsburgh Penguins)
Všestranný útočník jako jediný z Čechů vybojoval trofej v různých týmech. Nejprve pomohl Calgary, pak přišel do Pittsburghu jako zkušený patron a kamarád pro mladého a smutného Jágra.
Prsteny, které si hráči nechávají vyrobit na památku vítězství, mu však nedávno kdosi ukradl.
Vítěz ze střídačky (1999, ROMAN TUREK, Dallas Stars)
V celém play-off 1999 nechytal ani vteřinu. Náhradník jedničky Belfoura proseděl všechna střetnutí na střídačce a do poslední chvíle trnul, zda bude považován za právoplatného vítěze.
„Pak jsem se kluků zeptal a ujistili mě, že druhý gólman patří do týmu,“ vydechl si v křepčící kabině, páchnoucí po potu, doutnících a šatech nasáklých šampaňským. Favorizovaný Dallas přemohl Buffalo, stojící na Dominiku Haškovi, 4:2 na utkání. Turek pak o prázdninách jako první ukázal Stanley Cup v Česku.
Vítěz z nemocnice (2000, PETR SÝKORA, New Jersey Devils)
Po surovém zákroku dallaského zadáka Hatchera nedokončil drobný útočník šesté finále o pohár. A zrovna v něm se rozhodlo. S podezřením na otřes mozku ležel v nemocnici. Dramatický závěr, rozhodující akci kamarádů Arnotta a Eliáše i následné veselení viděl jen v televizi. Radostí vyskočil z postele, ale při přebírání slavné mísy na ledě chyběl.
Pohár za jediný zápas (2002, JIŘÍ ŠLÉGR, Detroit Red Wings)
Řež o Stanley Cup se chýlila ke konci a ramenatý zadák jen čekal. Detroit ho vzal z Atlanty před uzávěrkou přestupů jako posilu pro play-off, jenže kouč Bowman ho nepostavil ani jednou.
Až v předposlední partii se osud smiloval. Šlégrův krajan Fischer zbytečně fauloval soupeře z Caroliny a v následujícím souboji nesměl hrát. Místo něj naskočil do sestavy Šlégr. Vedle veterána Cheliose spolehlivě bránil a aspoň trochu se o úspěch zasloužil. „Co blbneš?“ řekl mladému Fischerovi po onom zákroku. „Ale díky!“ podotkl vzápětí s úsměvem.
Vítězství vůle (2002, DOMINIK HAŠEK, Detroit Red Wings)
S Chicagem chytal v roce 1992 proti Pittsburghu jen jednou a prohrál. O sedm let později na něm spočívaly naděje Buffala v boji s Dallasem. Podlehl po Hullově sporném gólu v prodloužení.
Až s Detroitem se brankáři povedlo vyhrát. Výměnu do zámožného klubu si vynutil a pak tým provedl k titulu. Na cestě udržel šestkrát nulu, což je rekord NHL.
Poté, co Detroit porazil v sérii Carolinu 4:1, Hašek ukončil kariéru.
Král bodování (PATRIK ELIÁŠ, New Jersey Devils)
Chcete trumf do finále? Pořiďte si Eliáše. Hbité křídlo nyní o pohár usiluje už potřetí a v úporných bitvách se pravidelně prosazuje. V 17 zápasech proti Dallasu (2000), Coloradu (2001) a Anaheimu (2003) zaznamenal Eliáš 15 bodů (4+11).
Žádný Čech jich v závěrečné sérii sezony nemá tolik. A to mohl Eliáš nějaký gól či asistenci přidat v noci na pátek, kdy hrál pátou partii o Stanley Cup s Anaheimem.
 Brankář Detroitu Dominik Hašek zdvíhá nad hlavu vytouženou trofej |
