V dorosteneckých letech se dobrovolně uklidil do hokejového pralesa, zatímco ostatní kluci měli pomalu náběh na velké kariéry. Některým se to nepovedlo, on nakonec patří k nejlepším hráčům českého mužstva na mistrovství světa.
Malý, hbitý, úžasně rychlý a velmi pracovitý hráč. Je k nevíře, že si dokázal vysloužit nominaci coby borec průměrných extraligových Karlových Varů.
V dorostu jste se na rok vzdal hokeje, potom jste hrál jen krajský přebor. Patrně by vás tehdy nenapadlo, že ještě dáte gól na velkém mistrovství světa, že?
To bych nikomu nevěřil. Když jsem se v osmnácti letech vracel k hokeji v krajském přeboru za Mariánské Lázně, někteří kluci byli už hotoví hráči a odcházeli na draft do NHL. Já jsem v té době přitom hrával jen kraj pro radost. Přes týden jsem ani netrénoval a v sobotu jsem hrál zápas. Dnes jsem rád, že jsem to dokázal. Jsem strašně rád a moc vděčný.
Kromě toho jste souběžně hrával florbal. Tam jste piloval tu svou úžasnou rychlost?
Určitě. V týmu nás bylo asi sedm, takže jsme prakticky nestřídali. Celé zápasy jsem odběhal. Byl to nevědomý trénink fyzičky a rychlosti, to mi asi pomohlo.
Jakub Flek doráží na brankáře Alexeje Kolosova.
Čtenářům iDNES.cz se hodně zamlouvají vaše výkony, v pravidelném známkování vás chválí. Jak se vám poslouchá, že patříte mezi nejlepší české útočníky na šampionátu po tom, jakou cestu jste musel v hokeji urazit?
Především děkuju za tu pochvalu. Snažím se vracet trenérům důvěru, kterou mi dali, protože jsem nominaci vůbec neměl jistou. Je to pro mě pohádka, ale nepřijel jsem si do Rigy vylepšovat osobní statistky a honit ego. Chci tady udělat týmový úspěch.
Asi jste ukázal, že pílí se může i menší hráč prosadit do velkého hokeje.
Mým vzorem byl vždycky Martin Straka. Je to ohromná čest, že teď na střídačce stojí za mnou a trénuje mě. Jsme podobně vysocí, ale on má za sebou bezvadnou kariéru stejně jako David Výborný a další takoví hráči. Ve své výšce nevidím hendikep. I když je nevýhoda před bránou narazit na 203 centimetrů vysokého Bělorusa. Těžko se s ním přetlačuju, ale když mu v rohu rozhodím rameny a udělám dva tři kroky, ujedu mu. Být malý má své pro a proti.
Zahrajete si v příští sezoně v cizině?
Netajím se tím, že bych si chtěl vyzkoušet některou z top zahraničních lig, ať už to bude kdekoliv. Mistrovství světa je k tomu ideální příležitost, jak si říct o angažmá. Je to obrovsky sledovaná akce, ale uvidíme, jestli si mě někdo všimne a přijde nabídka.
Jaké pocity jste vlastně měl, když jste se dozvěděl o své nominaci na mistrovství světa?
Hlavně, abych hrál svou hru. Když je člověk ustrašený, kupí zbytečné chyby a něco pokazí. Nepopírám, že jsem byl ve svých prvních zápasech na šampionátu nervózní. Ale řekl jsem si, že když pojedu na sto dvacet procent, zvládnu to.
Vaše přítelkyně vám hodně fandí, navíc jste jí věnoval svůj první reprezentační dres. Jak prožívá vaše starty na šampionátu?
Píše mi zprávy, že je snad nervóznější ještě víc než já. Naše hokeje hodně prožívá a já jsem rád, že nás tak sleduje. Chválí mě, ale já bývám sebekritický. Píšu jí, že se mi něco spíš nepovedlo. Třeba jako když jsem nedal dva samostatné úniky proti Švýcarsku. Tak jsem jí napsal, že jsem dřevák, protože to mám dávat. Odpovídá mi, že jsem šikovnej (úsměv). Je to takové povzbuzení, ale já ty brejky fakt musím začít proměňovat.
