„S mou kapelou Kameron máme vystoupení na Rockových vánocích. Těším se, bude to narvané, dvě stě nebo dvě stě padesát lidí. Jestli chcete, přijeďte,“ lákal rozesmátý centr novináře.
Sil máte i po zápase dost?
Hudba je relax. Jsem rád, že to dělám, člověk u toho strašně vypne a dokáže i zregenerovat.
Navíc po výhrách se relaxuje lépe. Jak jste viděl svou vítěznou trefu ze 3. minuty?
Byla tam střela, do které jsem se snažil sáhnout. Podařilo se mi to a takové tečované puky se těžko chytají. Naštěstí to tam propadlo. Kdybychom ale dali víc gólů – a šance tam byly – tak by to bylo klidnější. V závěru jsme se docela klepali, ale Braňo nás podržel. Byl to bojovný zápas, ale zaslouženě máme tři body.
Bylo těžké za stavu 1:0 udržet koncentraci po celý zápas?
Měli jsme i výpadky, kdy jel Zlín sám na bránu. Tam jsme propadli a Braňo nás podržel. V závěru jsme byli trochu pod tlakem, ale ubránili jsme to.
Po vyléčení zranění jste se trefil ve druhém zápase za sebou. Cítíte hlad po návratu na led?
Chybělo mi to. Tři týdny jsem nic nedělal a teď jsem osm dní na ledě, takže mám chuť. Ale postrádám fyzičku, musím ji trochu potrénovat. Vánoce jsem měl o tři týdny dřív, takže jsem se během svátků připravoval. Dával jsem si nohu dohromady, abych mohl bruslit.
Olomouc se stále drží v první šestce a sbírá hodně bodů. V čem je vaše kouzlo?
Hrajeme jako tým a bojujeme. Braňo výborně chytá a vychází nám to. Nesmíme však usnout na vavřínech, sezona je ještě dlouhá a musíme dál hrát, jak hrajeme. Chleba se láme po Vánocích a říká se, že sedmdesát bodů by mělo stačit na play-off. Chceme ale jít co nejdál, musíme body sbírat a snažit se v první pětce udržet.
Kontrolujete, jak si stojíte?
Tabulku nesleduju, kluci se o tom baví v šatně, takže se podívám jen sem tam. Spíš mě zajímají výsledky ostatních, protože mám přehled, kdo je kolem nás. Je dobré, že sbíráme body, chceme odskakovat od poslední čtyřky, ať se tomu vyhneme.
