„V Chomutově, v prvním utkání po pauze, jsem měl trochu obavy, jak to půjde,“ přiznal Jakub Petružálek. „Přece jen jsem hrál po dvou a půl měsících. Člověk ztratí rytmus. Ve fitku je to jiné, stejně jako na tréninku, kde nejsou situace jako v zápase.“
Dodal, že od dalšího utkání doma s Pardubicemi už však hrál naplno. Tvrdí, že na koleno nemyslí. „Vůbec. Troufám si říct, že je na tom lépe než předtím. Po takovém zranění se na koleno více zaměříte. K tomu jsem měl maximální podporu od kluků i od vedení. Měl jsem čas na regeneraci i přípravu, abych se dostal zpátky. Cítím se lépe než před sezonou.“
O svých trénincích po zranění říká, že to pro něj byla taková druhá letní příprava. „Natrénováno mám strašně moc, docela mi to prospělo. Nabral jsem hodně sil, takže v těch minulých zápasech mi ani nedocházel dech.“
A třinečtí trenéři Václav Varaďa a Marek Zadina hodně Petružálka využívali, v oslabení i při přesilovkách. Do útoku ho postavili s mladým Davidem Ciencialou a zkušeným Milanem Mikulíkem, který přišel na výpomoc z Frýdku-Místku.
„Sedli jsme si, kluci v útoku mi hodně pomáhali. Miky je bojovník a David je tady jeden z nejchytřejších hráčů. Umí rozdávat puky, všechno. Rozumíme si v útočné třetině a funguje nám to i v obraně. Ale uvidíme, jak to bude v dalších zápasech,“ říkal Petružálek před včerejším střetnutím.
Oceláře trápí marodka i nadále. Ze zkušených hráčů jsou na ní obránci Lukáš Krajíček a Vladimír Roth a útočníci Vladimír Dravecký, Erik Hrňa a Vladimír Svačina.
„Šanci tak dostávají kluci z Frýdku-Místku a dokážou ji chytit za pačesy,“ řekl Jakub Petružálek. „Něco takového jsem už zažil mnohokrát. Každý je nahraditelný, stejně jako já. A hráči, kteří nám přišli pomoci, to zvládají výborně.“
