Postupně se na něj rozjeli Petr Vampola, Jan Kovář a Václav Pletka. Ani jeden z nich ale v samostatných nájezdech neuspěl a díky výtečným zákrokům brankáře Jakuba Sedláčka se mohli jeho spoluhráči radovat z výhry 3:2.
Byla to po nájezdech velká úleva?
Zaplaťpánbůh, že to vyšlo.
Čekal jste, že pojedou právě tři zmiňovaní střelci?
Kováře s Pletkou jsem čekal, Vampolu ne.
Přemýšlel jste o nájezdech před startem finále?
Před sérii jsme si sedli k videu a sledovali, jak ty nájezdy jezdí. Takže jsem zhruba věděl, co budou dělat. Každý má víc možností, mohli to udělat jinak. Ale zvládli jsme to, paráda.
V samotném zápase se hodně jiskřilo, plzeňští útočníci se hodně tlačili do brankoviště. Kdy vám bylo nejvíc horko?
Asi na konci třetí třetiny. Puk tam letěl pár centimetrů od brány, to byla hodně těžká situace. A naštval mě Pletka, který do mě schválně spadl. Ale hlídal jsem se, abych nevyfasoval trest. Radši jsem mu nic neříkal.
Co očekávat od přesunu série do Plzně?
Bude to tam asi podobné jako v Třinci. Plzeň má ofenzivní mužstvo, je to nejsilnější tým, proti kterému jsme hráli. Bude to asi znovu vyhrocené, ale to je přece nádhera, proto hokej hrajeme. Druhý zápas jsem si užíval.
