Zatímco někteří hokejisté nad olympijskou přestávkou žehrají, brankář Jakub Sedláček si ji užívá.
Poprvé od svého letního přestupu ze Zlína do lotyšského Dinama Riga se mohl podívat domů. "Navštívil jsem babičky, známé. Vyřídil si věci, které se za těch sedm měsíců vždycky nakupí," líčí Sedláček náplň posledních dnů.
"Volno potěší každého. Ale kdyby nebylo, tak mi to nevadí. Stejně nám chybí poslední dva zápasy, play-off by začalo o dva týdny dříve a o dva dříve by zase skončilo."
Lotyšsko se ve skupině utká s Českem a v jeho nominaci je devět vašich spoluhráčů. Bavili jste se o vzájemném utkání?
Kluci se v kabině mezi sebou baví lotyšsky, takže jestli něco říkali, tak jsem to neslyšel. Budu jim na olympiádě fandit, ale v zápase s námi samozřejmě Česku.
Ovlivňovala olympiáda nějak sezonu v KHL?
Hlavně v Rusku o ní všichni mluvili. Všude jsou nápisy Soči 2014, na každé tabuli, po cestách na stadiony. Bylo cítit, že se něco blíží. Ale pro nás, co tam nejedeme, je to trochu mimo.
Do Kontinentální ligy jste odešel, abyste se posunul nahoru. Splnila se vaše očekávání, i když jste dvojka?
Věděl jsem, že ze začátku budu méně chytat. Nešel jsem tam v pozici jako Kovář nebo Salák, ale s respektem. Svoji pozici vedle Mikaela Tellqvista jsem si přesto vybojoval. První rok se ode mě čekalo, že se především zaučím a poznám, jak to v KHL chodí, jak se trénuje a také tamní život. Myslím, že už jsem se adaptoval a teď by měla přijít sezona, v níž udělám další pokrok.
Takhle chytal Jakub Sedláček ve zlínském dresu.
Odchytal jste čtrnáct utkání. Nečekal jste přece jen větší vytížení?
Bylo to tak předem dané. Byl jsem zvyklý na něco jiného, ale osobní cíle musí jít stranou. Navíc se sebou nejsem úplně spokojený, dal bych si trojku.
Ale v Rize si vás docela pochvalují.
Vypadá to, že jsou spokojení. Že jsem splnil, co ode mě čekali.
Takže prodloužíte smlouvu?
Jsou náznaky, že by si mě chtěli vychovávat. Agenti se už bavili, a až se vrátím, mělo by se to posunout dál.
Jaké je chytat vedle brankáře, který má olympijské zlato?
Mikael je parádní gólman. Je vidět, že je ostřílený od puků. Ví, kam si stoupnout. Není tak malý jako já, ale nemá ani 190 centimetrů, jak je to teď běžné všude jinde. Takže má podobný styl jako já. Musí hodně bruslit, vykrývat úhly. Mám se od něho co učit.
Dělí vás jedenáct let věku. Máte si o čem povídat?
Je hodně přátelský, usměvavý, lidský. To jsem hned vycítil. Skamarádili jsme se. S Marcelem Haščákem jsme nedávno vytvořili trojku a pořád se spolu bavili.
Dokážete si představit, že v létě budete soupeřit o post jedničky?
Nevím, jestli zůstane. Ale proč ne? Uvidí se, jak dopadne závěr sezony, letní příprava.
Jak vycházíte s ostatními spoluhráči?
V týmu nejsou žádní Rusové, z cizinců jsou čtyři Kanaďané, dva Slováci, já a Mikael. Jinak samí místní kluci. Atmosféra v klubu je domácká. Je to trochu takový Zlín, jenom ve větším.
Byl pro vás přesun z extraligy do KHL velký skok?
Je to především o adaptaci. Trénování je na vyšší úrovni. Maká se více. Třeba první měsíc letní přípravy jsme byli každý den čtyři hodiny na ledě. Ale je to dané náročným cestováním a zápasy, které jdou rychle za sebou. Nejsou mezi nimi takové prodlevy jako v extralize. Hráči musí mít natrénováno, aby vydrželi tohle tempo.
Sedláček v KHLČísla českého brankáře Zlínský odchovanec zasáhl do 14 z 50 dosavadních zápasů základní části Kontinentální ligy, do 13 jako první brankář. Premiérový start si připsal 12. září v ukrajinském Doněcku, kde 36 zákroky pomohl Dinamu Riga k vítězství 4:2. Sedláček vychytal tři výhry v normální hrací době, dvě v prodloužení a dvě v samostatných nájezdech. V posledním utkání před olympiádou oslavil v Novgorodu svoji první nulu. Třiadvacetiletý Sedláček má úspěšnost zákroků 90,8 % a průměr obdržených gólů 2,86. |
Takže v Rize se vám líbí?
Žije se tam příjemně. Jako bych bydlel ve Zlíně nebo v Praze. A je fajn, že si můžu se Slováky pokecat v jazyce, kterému rozumím. V tom mám štěstí.
Co dlouhé štreky na východ Ruska, ty vám nevadí?
Letěli jsme tam hned na druhý trip. Je to náročné, po pěti hodinách se přistává na Sibiři na dotankování a dalších pět hodin do Chabarovsku. Ale mně to nevadí, jsem mladý, třeba mě to začne štvát časem. V letadle se vyspím, pustím si filmy, přečtu knížku.
Letecká doprava v Rusku nemá nejlepší pověst. Nebojíte se?
Když jsme jeli poprvé ven, tak mě jako nováčka týmu zavedli do kokpitu. Chvíli jsem se bavil s piloty a také jsem se ptal na nehodu Jaroslavle. Říkali mi, že od té doby se létání v KHL hodně změnilo. Každý klub musí mít svoje letadlo i piloty. Bezpečnost je někde jinde.
V Rusku bývají společné báze před zápasem. Máte je také?
Naštěstí ne. Předposlední zápas jsme hráli v Kazani a tam ji mají. Marcel Hossa a Mika za Kazaň hrávali a vzpomínali, že to bylo šílené. Kousek od zimáku stojí dva obytné domy. V jednom bydlí všichni hráči i s rodinami, vedlejší slouží jako hotel, kde se hráči schází večer den před zápasem. Ponorka je prý normální. Mika mi povídal, že hráči v Kazani jsou jako stroje. A nedej bože, aby se nedařilo. Ale když přiletí nabídka z Kazaně, člověk to pak za ty peníze vydrží.
Ve Zlíně jste se byl podívat na dva zápasy. Co jste říkal na výkony vašeho nástupce Kašíka?
Jsem překvapený, že mu to tak jde. Dá se říct, že Zlín drží. V každém utkání má parádní čísla. Četl jsem, že má snad nejvyšší úspěšnost zákroků. Pro klub je to parádní reklama, že má dalšího kvalitního brankáře. Kášovi to moc přeju.
