Hlaváčovi - ač osobně zatím nerad rekapituluje - se v neděli při utkání 50. kola proti Litvínovu vrátily vzpomínky.
„Loňský rok byl nádherný, došli jsme skoro až do cíle. Hezky se na to kouká,“ řekl čtyřicetiletý veterán při rozhovoru s novináři. „Každý návrat je emotivní, sem samozřejmě dvojnásob. Jsem rád, že jsme takhle v létě dohodli, že zase můžu přijet. Poctivě jsem se připravoval.“
Stejně jako v minulé sezoně, kdy Sparta ve finále nestačila na Liberec, slavný útočník dobrovolně přerušil „důchod“ na Floridě a vrátil se na známé místo, jako to udělal už mnohokrát v minulosti. Shodou náhod jeho první start vyšel opět na Litvínov.
„Jsem spokojený, myslím, že jsem to zvládl slušně,“ zhodnotil Hlaváč své druhé utkání sezony. Jeden duel stihl ještě za prvoligové Benátky nad Jizerou.
Proč se dvojnásobný mistr světa stále nutí do práce? Vždyť kolegové ze zlaté generace na přelomu tisíciletí až výjimky kariéru ukončili. Dál se věnují hokeji v jiných rolích nebo si užívají s rodinou.
„Není to sranda,“ odpoví Hlaváč na dotaz, jak je těžké dostat se do formy, když ostatním sezona vrcholí.
„Jsem jako Jarda Jágr, cítím se na sedmatřicet“
Při hokejovém životě ho drží vidina titulu se Spartou. Proto dře většinu sezony sám, aby mohl v play-off opravdu pomoct. Letní „suchou“ přípravu si prodlužuje na šest až sedm měsíců. Hodně chodí běhat, dře v posilovně.
Na led se dostane jen při „sranda“ zápasech s amatéry. Kdo zrovna přijde, ten hraje.
Petr Vrána, útočník pražské Sparty „Je to velký hokejista, velká posila. Jsme rádi, že s Honzou Buchtelem přišli.“ |
„S hobbíky je to můj jediný led. Jsem rád, že se můžu aspoň sklouznout. Abych hrál s bývalými hráči Tampy, to mám daleko. Chodíme ve čtvrt na jedenáct večer,“ popisuje Hlaváč a trochu si sám ze sebe dělá legraci.
„Jestli je to moje poslední sezona? Ne, určitě ne. Jsem jako Jarda Jágr.“
Na dálku hecuje druhého nejproduktivnějšího hokejistu v dějinách NHL, který i po 45. narozeninách táhne Florida Panthers.
Že by Hlaváč vydržel ještě dalších pět let? „Jsem jako hráč americkýho fotbalu, za sezonu odehraju patnáct šestnáct zápasů. Tělo si zvyklo, dělal jsem to podobně už předtím v Kladně. Dá se to zvládnout, když to člověk vezme poctivě. Je mi sice čtyřicet, ale cítím se na sedmatřicet.“
Po konci v NHL v roce 2008 si sparťanský odchovanec skutečně postupně ubíral dávky a od sezony 2013/2014 až do teď nastoupil v součtu s vyřazovacími boji do 82 utkání, což by v zámořské soutěži v dobré kondici a při plném zdraví mohl mít za jediný ročník základní části.
„Pořád to ve mně je. Dokud to ve mně bude, chtěl bych hrát,“ prohlásí Hlaváč už vážně.
Sparta i díky jeho nekončícím návratům patří mezi adepty na titul. O něm zkušený hokejista s přezdívkou „Bubák“ přece sní. „Potřebujeme potrénovat přesilovky. Doufám, že příští zápas to bude ještě lepší. Uvidím, jestli v play-off vůbec budu hrát. Ale chceme být silní, loni jsme měli spoustu zraněných.“
