Den po úterním příletu z Floridy si Jan Hlaváč poprvé zatrénoval se svými novými vrchlabskými spoluhráči.
O den později využil možnosti, kterou mu nabídl jeho kamarád Viktor Ujčík, a zkusil potrénovat s extraligovou Mladou Boleslaví.
Už v sobotu nastoupí ke svému prvnímu zápasu letošní zimy a nové angažmá začne pěkně zostra. Sice poprvé ve své dlouhé a úspěšné kariéře „až“ ve 2. lize, ale hned v prestižním derby na ledě Trutnova.
„Už mi o tom kluci vyprávějí. Zažil jsem toho ale s hokejem už dost,“ nenechává se jednačtyřicetiletý hokejista, který od zítřka posílí Vrchlabí, zkazkami svých nových spoluhráčů zneklidnit.
Do týmu, který trénuje jeho starší bratr Petr, za to přinese dvojnásobný mistr světa z let z let 1999 a 2005 zkušenosti získané více než čtyřmi stovkami zápasů v NHL či dalšími v nejvyšších evropských soutěžích.
Bude to pro vás nová zkušenost, jak se na ni cítíte?
Snad dobře. I když jak jsem teď začal trénovat, bylo to ještě takové kostrbaté a teprve zápas ukáže.
V posledních sezonách volíte hodně podobný model, do českého hokeje se vracíte jen na konec sezony. S jakou průpravou letos?
Asi s nejhorší za poslední roky. Na suchu sice natrénováno mám, ale letos jsem nechodil hrát ani amatérsky jako v minulých letech. Myslím si ale, že mi to nevezme moc času.
Minulé dvě sezony jste byl ve Spartě, letos jste dal přednost Vrchlabí. Předpokládám, že jedním z hlavních důvodů byl váš bratr.
To souhlasí, přemlouval mě už několik let. Navíc to ve Vrchlabí trochu znám, mám tam chalupu. Letos to konečně vyšlo.
Jak je to stará záležitost? Spekulovalo se spíše o tom, že půjdete do Kladna, ale po příchodu Jaromíra Jágra to prý padlo.
Definitivní dohoda moc stará není, i když v kontaktu jsme chvíli byli.
FaktaJan Hlaváč ● Jednačtyřicetiletý hokejista, nová posila druholigového Vrchlabí pro zbytek letošní sezony. ● Účastník šesti světových šampionátů, na čtyřech z nich se podílel na medaili: v letech 1999 a 2005 si přivezl zlatou, v roce 2006 stříbrnou a v roce 1998 bronzovou. ● Výrazně se prosadil i v NHL, kde odehrál mezi lety 1999 a 2008 téměř 450 zápasů. Postupně vystřídal New York Rangers, Philadelphii, Vancouver, Carolinu, Tampu Bay a Nashville. ● V Česku z toho zdaleka nejvíc odehrál za pražskou Spartu, se kterou navíc v roce 2007 získal mistrovský titul. V posledních dvou sezonách jí pomáhal v play-off, předloni s ní došel až do finále. ● Sezonu 2005/2006 odehrál ve švýcarské Ženevě, po skončení svého působení v NHL působil od roku 2008 šest sezon vedle českých klubů i ve Švédsku. Čtyři odehrál v Linköpingu a dvě ve Växjö. |
A to Kladno?
Tak to ve hře vůbec nebylo. Ostatně ono by to ani příliš nešlo, protože bych před play-off musel odehrát v základní části patnáct zápasů, abych v něm pak mohl hrát. Tohle by se nedalo dohromady.
Sejdete se v jednom týmu se svým bratrem. Po dlouhé době?
Po hodně dlouhé. Naposledy jsme totiž spolu byli v jednom týmu ještě jako junioři ve Spartě. Někdy na začátku 90. let jsme tehdy vyhráli juniorský titul a pak jsme se rozešli. Já zůstal ve Spartě, on šel myslím do Tábora.
Teď vás povede jako trenér. Je to pro vás zvláštní?
Neřekl bych, ale doufám, že na mě nebude moct řvát. (smích) Zkusím mu k tomu nedat důvod.
Do Čech jste přijel z Floridy, jak si zvykáte na současnou zimu?
Zvykám a zatím jsem naštěstí zdravý. Z tohohle ale trochu obavy mám, hlavně abych neonemocněl. Přece jen na Floridě je teplo, tady je to jinak, do toho každý den trénink nebo zápasy.
Na co ve 2. lize se ještě musíte připravit?
Tak to moc nevím, pro mě to bude premiéra. Určitě to nebude asi tak rychlé jako v soutěžích, které jsem hrál. Na druhé straně pomalejší tempo může pomoct hokejovosti, třeba u extraligy mám pocit, že tam všichni jen honí puk.
Co víte o svých nových spoluhráčích?
Že nebudu nejstarší, to jsem rád, tomu ve Vrchlabí vládne Martin Filip. (smích)
Má toho také už hodně za sebou, zahrál jste si s ním někdy?
Tak to ne. Vím o něm, že toho dost prošel, ale my jsme se míjeli.
Pro Vrchlabí budete významnou posilou, bavili jste se o tom, kam by to s vámi rádo dotáhlo?
Tohle jsme vůbec neřešili. Já se v tuhle chvíli chci dát hokejově tak dohromady, abych jim pomohl. Na co to bude stačit, se uvidí.
