Za výtečným výsledkem, kdy ve své premiérové kompletní sezoně dovedl slezský klub až do bitvy o titul, se schovávají hodiny a hodiny plné nervozity a dalších pocitů, které si člověk rád odpustí. Peterek tento nápor odráží originálně – chodí běhat, vydává se do nedalekých kopců a těší se na výtečnou odměnu. „Když vyběhnu na Javorový, dám si tam domácí koláč, co tam dělají. I tak bojuju se stresem, který má práce přináší.“
Peterek přitom na první pohled působí jako muž bez nervů. Holohlavý elegán klidným hlasem vypráví, jak Oceláři zapracovávají mladé hráče díky spolupráci s prvoligovým Frýdkem-Místkem, případně s lehkostí vyvrací názor, že by Werk Aréna mohla mít větší kapacitu.
Příliš malá hala pro Jágra
V Třinci je totiž o lístky na finále enormní zájem, na parkovišti před halou se stávají dlouhé fronty. „Dlouhodobá šetření nám ukázala, že je tato kapacita (5 200 diváků) pro tento region dostačující. Jistě, jsou zápasy, kdy bychom tu halu potřebovali nafouknout, a to nemluvím o tom, že by tu hrál Jarda Jágr. To bychom museli hrát finále pod otevřeným nebem.“
Jágr takřka jistě za Oceláře ve finále nenastoupí, jeho Kladno stále bojuje v baráži a o extraligu zápasí chrabře. Bojovnost je i třinecká výsada. Nejeden expert vychválil Slezany za týmové pojetí hry a nebývalou soudržnost. Peterkův recept je snadný – věří, že pro jeho klub odvedou tu nejlepší práci lokální hráči. Odchovanci a borci, kteří působí v Třinci dlouhodobě. „Nechci tvrdit, že cizí hráči u nás nemakají, ale kluci, co jsou odsud, mají o motivaci navíc.“
Právě s touto logikou přivítal v létě zpátky v kabině Jiřího Polanského, jehož předloňský výlev před novináři o tehdejšímu kouči Vladimíru Kýhosovi způsobil v Třinci zemětřesení. Polanský byl odklizen do Švýcarska, Peterek nahradil Pavla Marka v roli sportovního manažera, jímž byl do té doby ve Frýdku-Místku.
Třinecký útočník Jiří Polanský překonává brankáře Komety Marka Čiliaka ve druhém finálovém utkání.
„Každý dělá chyby. Věřil jsem, že bude mít o to větší chuť Ocelářům pomoct,“ vysvětluje Peterek sázku na Polanského. Ta vyšla, veterán v právě probíhajícím play off vyniká. Nastřádal už 14 bodů (7+7).
Bez gólu i bez zubu
Když Peterek sleduje, jak Polanský i další válí, naskakují mu vzpomínky na rok 2011. Tehdy Třinec poprvé a zatím naposledy vyhrál mistrovský titul. Přitom sám vyhlášený nahrávač mohl mít nadosmrti cejch vyvrhele, vždyť ve čtvrtém utkání finálové série s Vítkovicemi minul prázdnou branku a do diktafonu reportérů hlesl: „Zastavilo se mi srdce.“
Brno - TřinecTřetí semifinále sledujte od 17.20 online. |
Po dalším utkání už zažíval euforii a právě ta mu dodnes přebíjí v paměti hořkou vzpomínku na neproměněnou šanci i vyražený zub, o který přišel v rozhodujícím mači. „Možná si dám zlatý,“ vtipkoval tehdy. Nedal. Nyní by si rád zlato dal na krk, vidina titulu je lákavá.
Stejně jako představa, že od nové sezony oblékne dres Ocelářů Jágr. „Uvítal bych to. Záleží ale na jeho zdravotním stavu i na tom, jestli Kladno bude hrát extraligu. Otazníků je spoustu. Věřím ale tomu, že pokud jsme se domluvili na střídavých startech, tak bychom se mohli domluvit i na další spolupráci,“ přemýšlí Peterek.
