Dlouho to vypadalo, že nic nepustíte. Přesto vás soupeř jednou prostřelil. Nemrzí vás ten gól?
Byl jsem tomu hodně blízko, bohužel. Celkově se na takově věci snažím moc nemyslet, protože pak se člověk nesoustředí a inkasovaný gól si spíš přivolá. První střelu jsem vyrazil blbě před sebe a dorážka už mi tam pak nějak propadla. Hlavně jsou důležité tři body pro tým.
Jak se vám celkově chytalo?
Byl jsem trochu nervózní, protože to byl můj první zápas za Motor. Navíc jsme Benátky dopředu neviděli, přijela s nimi řada kluků z extraligového Liberce. Nebyl to vůbec lehký zápas, i když výsledek 5:1 říká asi něco jiného.
Nervózní jste asi nebyl jen vy sám, v prvních minutách utkání to bylo trochu vidět na celém týmu. Je to tak?
Chtěli jsme dát co nejrychleji první gól, z toho to možná pramenilo. Věděli jsme, že když se netrefíme první my, tak Benátky a další týmy, co sem přijedou, nemají proti nám co ztratit a budou hrát lépe. Chtěli jsme mít hned od začátku zápasu větší klid, což se ne úplně povedlo.
V bráně působíte velice klidným dojmem, máloco vás dokáže rozhodit a neděláte žádný zbytečný pohyb navíc. Takovým stylem chytáte od mládí?
Ono to tak asi může vypadat, ale samozřejmě že před zápasem na sobě tu zdravou nervozitu cítím.
A co vás dokáže rozčílit?
Myslím si, že skoro nic. Jsem spíš typ, který je uzavřený do sebe. Ale když máme trénink, tak tam jsem slyšet dost, v zápase jsem pak zticha. Mám to obráceně.
V minulé sezoně jste působil ve Frýdku-Místku a pár utkání jste odchytal i za extraligový Třinec. Jak zatím hodnotíte své působení na jihu Čech?
Jsem maximálně spokojen. Jsou tu extraligové podmínky, spoluhráči jsou perfektní a to samé platí i o hlavním trenérovi. Cítím se tu spíš jako někde ve velké rodině.
Jak se vám spolupracuje s trenérem brankářů Stanislavem Hrubcem?
Standa vždycky natáčí každou třetinu a dává mi záznamy i domů, abych se na ně v klidu podíval. Pak si k tomu druhý den řekneme svoje. Spolupráce s ním je výborná. Dalo by se říci, že je to s Petrem Kváčou náš druhý táta.
U fanoušků jste oblíbený, už vás třeba poznávají i na ulicích, chtějí podpis či se vyfotit?
To zatím ne. Třeba mě i podle obličeje poznají, ale nic mi nikdo neříká. Za fanoušky ale člověk musí být rád, ženou nás dopředu.
Kouč Prospal vám nařídil, abyste na domácí utkání vždy chodili v oblecích. Stejně jako v NHL. Zažil jste to už někdy?
Vůbec. Podle mého to však není na škodu. Jako tým máme před sebou cíl, který tímto také prezentujeme a říkáme, že to myslíme vážně. Navíc nám to sluší. (směje se)
