„Tahle práce mi dávala smysl od samého začátku. Moc si té příležitosti vážím,“ říká Balaštík, který dál zůstává činný v hráčské agentuře Aleše Volka.
Kývl jste na zlínskou nabídku hned, nebo jste se musel dovolit u Aleše Volka?
Probíral jsem to nejdříve doma, jak se na to bude tvářit rodina. Pak jsem to řešil s Alešem, který mi dal po kariéře šanci. Nechtěl jsem, aby to omezovalo moji práci u něho. Ale nebyl problém. Zapadalo mi to do denního programu. Přes týden jsem míval dopoledne volno, protože žákovské a dorostenecké zápasy se hrají odpoledne. Šlo jen o to časově to správně skloubit.
V práci hráčského agenta vás to tedy nebude omezovat?
Ne. Tréninky jsou dopoledne a první dva měsíce se hraje extraliga pátek–neděle, mládežníci a dorostenci čtvrtek–sobota, první liga chlapů pondělí–středa–sobota.
Budete mít čas sledovat noční utkání Chytila v NHL?
Uvidím. Nemám rád zápasy ze záznamu, když už vím, jak dopadly. Budu hledat správný rytmus.
Nehrozí v téhle vaší dvojroli střet zájmů?
Může k němu dojít. Nabízí se to. Toho jsme si vědomi. Ale jak s Martinem Hostákem (generální manažer Zlína), tak Tondou (trenér Stavjaňa) to máme vyřešené. Stanovili jsme si přesná pravidla.
S jakou vizí vás oslovil Stavjaňa?
Hledal někoho, kdo bude blízko hráčům, aby k nim měl individuální přístup a řešil jednotlivosti, které trenéři v tom objemu nepostřehnou. A zároveň bude spojkou mezi hráči a trenérem. Nejlépe někoho z bývalých hráčů.
Při přípravných zápasech jste vždy po třetině sešel do kabiny. Stejný model budete praktikovat i v extralize?
Přesně. V přestávce sdělím trenérům poznatky. Následně probíhá porada trenérů s týmem, hodnocení třetiny a příprava na další. Pak mám prostor dvě tři minuty na to, abych věci, které vidím z hlediště, přenesl na kluky.
Budete na všech extraligových zápasech?
Na domácích určitě, na dlouhé tripy do Čech asi jezdit nebudu. Moravská utkání budeme vybírat.
Dříve jste hokej sledoval jako hráčský agent, teď jako mentor. Musel jste změnit pohled?
Bude to malinko složitější. Předtím jsem měl vytipované hráče, které budu sledovat. Teď mám na starost celý tým, ale individuálně. Záběr bude větší.
Dělá vám v hledišti pořád společnost váš někdejší útočný parťák Petr Leška?
Při přípravných zápasech jsme seděli vedle sebe. Nevidím v tom žádný problém. Jsme ve fázi, kdy na něčem pracujeme a Petrovy poznatky jsou také k věci. Proč nevyužít jeho postřehy? Pořád máme permanentky na stejné místo, ale tam už sedět nebudu. S trenérem jsme se shodli, že nejlepší je to naproti střídačkám. Tam vidíte mimiku, detaily.
Zkusil jste Petra Lešku přemluvit, aby se zapojil do práce pro klub?
Měl několik nabídek fungovat v klubu na řadě pozicí, ale zatím se rozhodl je nepřijmout. Je škoda, že se na ničem nepodílí. Taková osobnost by měla co dát zlínskému hokeji. Doufám, že se k tomu nějakým způsobem vrátíme.
S řadou současných hráčů jste hrával. Je to velká výhoda?
Je. Myslím, že mě kluci přijali. Díky mé kariéře mě nějakým způsobem respektují. Adaptace byla rychlá a jednoduchá. Možná když mě Tonda poprvé představil, byl to pro některé trochu šok. Domluva proběhla docela rychle a nijak jsme to neventilovali. O tom, že se něco chystá, věděl málokdo.
Je rozdíl, když něco řešíte s bývalými spoluhráči a hráči, které teprve poznáváte?
Nerozlišuju to. Jsme kamarádi, ale hledám balanc. Už patřím do trenérského štábu. Ale nemám problém si s nimi popovídat jako s kamarády. Třeba k Beďovi Köhlerovi mám blízko i mimo led.
Chodíte na každý trénink?
Když jsme se s Tondou bavili, jakým způsobem to nastavit, tak jsem mu řekl, že bych chtěl být u mužstva co nejčastěji. Jsem u přípravy, u taktických věcí, u videa, abych vstřebal systém hry. Je na mně, kdy půjdu na led. Teď chodím každý den. Ke klukům tak mám blíže. Je to akčnější. Po každém tréninku mi dává Tonda prostor být s útočníky dvacet minut na ledě. Děláme speciální věci na rychlé zakončení, na pohyb kolem brány, cvičíme hru na malém prostoru.
Takže primárně sledujete jen útočníky?
I obránce. Ale jako bývalý útočník mám k útočníkům blíže. Pokud mám nějaký poznatek k bekům, klidně to řeším s nimi. Nebo ho předám Larrymu (asistent Martin Hamrlík), který je má na starosti.
Jak vás přivítal v realizačním týmu?
Za ty roky ho znám. Vím, co od něho mám čekat. Myslím, že byl také rád. Teď dáváme spolupráci znovu dohromady. Měli jsme na spoustu hokejových věcí podobný názor. To je ku prospěchu věci.
Berete roli mentora jako předstupeň k případné práci trenéra?
Nikdy nevíte, co vás může potkat. Před třemi roky jsem si udělal trenérskou licenci B, aby to po aktivním hokejovém životě mělo vývoj.
Jaké máte pocity z mužstva před startem extraligy?
Není v něm žádná super hvězda, která by vyčnívala nad všemi. Ale je tady spousta charakterově skvělých kluků, kteří tvoří dohromady dobrý tým. Doufám, že se proti minulé sezoně posune o krůček dopředu.