Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Když nebudeme vyhrávat, o svou pozici rychle přijdu, tuší Halák

Jaroslav Halák, slovenský brankář působící v St. Louis Blues. | foto: AP

4 2013
V polovině listopadu dostal ve Washingtonu tři branky za čtvrt hodiny a mazal na střídačku. Od té doby však Jaroslav Halák opět září, v brance St. Louis je jasnou jedničkou a před blížící se olympiádou v Soči ladí formu, z níž bude těžit slovenská reprezentace. "Olympiáda je sen každého sportovce," říká jeden z nejlepších gólmanů NHL v rozhovoru pro iDNES.cz.

Od duelu ve Washingtonu vyhrálo St. Louis pět zápasů v řadě. Byl ten zápas pro vás i pro tým jakýmsi budíčkem nebo varováním?
Nebylo to tam lehké, měli jsme zápas doma a hned druhý den jsme hráli ve Washingtonu. Na hotel jsme přijeli ve tři ráno. Zápasy se zkrátka nedají vyhrát všechny. Od té doby se ale snažím chytat stále lépe.

Naposledy jste prohráli dva zápasy v Kalifornii, přesto se o St. Louis hovoří jako o jednom z favoritů celé NHL. Jak to vidíte vy? 
Myslím, že když budou chalani dobře bruslit a dělat to, co mají, tak budeme patřit k nejsilnějším týmům v lize.

Mnoho expertů považuje vaší obranu s Pietrangelem, Bouwmeesterem, Shattenkirkem nebo Polákem za nejlepší v celé NHL. Jak se  vám za ní chytá?
My se nemůžeme uspokojit jen obranou. Pokud bychom dávali málo gólů, nemusí to stačit. Musíme hrát svou hru a já se musím soustředit na chytání. Není možné spoléhat se jen na obranu, musím si odchytat své.

U Blues bylo dlouho zvykem střídat brankáře, s Brianem Elliottem jste měli většinou podobné vytížení. V novém ročníku jste však jasnou jedničkou vy. Jak k tomu došlo?
Myslím, že pokud by se nevyhrávalo, tak bych o tu pozici rychle přišel. Ale proto, že se nám dařilo, to vyšlo tak, že převážnou část zápasů chytám já.

Halák v nové sezoně

  • 21 zápasů; 14 výher, 2 čistá konta
  • úspěšnost zákroků 91,7%
  • průměr 2,39 branek na zápas

Změnil se tím nějak váš vztah s Elliottem?
Ne, je stále stejný. Já jsem říkal, že budeme potřebovat oba brankáře. I když byl v brance on, chytal skvěle. Mezi námi se nic nezměnilo.

V závěru minulé sezony přitom dostával šance spíš váš kolega. A vy jste se kvůli tomu dostal do krátké rozepře s koučem Kenem Hitchcockem...
Já myslím, že všechno bylo v pořádku už ten den, kdy jsem si s trenérem vyměnil názory. Takové rozhovory mezi hráči a trenéry probíhají často, nemyslím si, že by ten náš byl nějak výjimečný. Nedělal bych z toho vědu. Mezi námi je od té doby všechno v pohodě.

Byla to pro vás motivace, abyste v létě zůstal v St. Louis a dřel kondičku?
Já jsem poslední sezonu dohrával po zranění a nebylo to ideální. Takže jsem se rozhodl zůstat v Americe a připravovat se s klubovým kondičním trenérem (Nelsonem Ayottem). Hodně mi pomohl. Zhubnul jsem, nabral jsem svalovou hmotu a hlavně jsem posílil psychiku. Díky tomu se teď cítím hodně v pohodě.

Za dva měsíce pomalu začne olympijský turnaj v Soči, na němž byste měl být jednoznačně slovenskou jedničkou. Už vás svrbí ruce?
Na olympiádu zatím tolik nemyslím, teď běží klubová sezona. Až se budou hry blížit, začnu o tom přemýšlet.

Jste v kontaktu s ostatními slovenskými hráči v NHL?
Když hrajeme zápas proti sobě, tak pokecáme, ale na nějaké velké rozbory čas není. S (reprezentačním) trenérem Vladimírem Vůjtkem jsme měli krátký telefonát, nic zvláštního. Pokud si mě vybere a budu moct reprezentovat naší zemi na olympiádě, budu velice rád. Myslím, že to je sen každého sportovce.

Autoři:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze