Na dnešek jste se asi moc nevyspal, že?
Matěj se narodil ráno a já jsem byl v porodnici. Užil jsem si to. Učil jsem ho vařila myška kašičku, ale zatím mu to moc nešlo (smích). Dopoledne jsem ale usnul.
Dá se po takové radostné události soustředit na hokej?
Kupodivu jsem s tím neměl problém. Kdyby to doktor Buben (moderátor zápasů Sparty - pozn. aut.) nepřipomněl, tak bych na to nemyslel. Neříkal jsem to ani klukům v kabině. Že jedu do porodnice, věděli asi jen čtyři spoluhráči a samozřejmě brácha. Chtěl jsem, abychom se soustředili na zápas, a ne na to, kolik Matěj váží a měří. To si můžeme říct teď.
Další důvod k radosti pro vás určitě byla čtvrtá výhra Sparty v řadě. Co o ní rozhodlo?
Pardubicím jsme zasadili smrtelné rány. Kdybychom hráli po dvou třetinách bez branek, tak nám pak mohl ujet třeba Petr Sýkora a mohlo být vše úplně jinak. Když vedeme o dvě branky, tak víme, že na 99 procent vyhrajeme, protože hru dozadu máme zvládnutou skvěle.
Mysleli jste na nulu pro Tomáše Dubu, která mu v minulém zápase těsně unikla?
Mysleli. Určitě od stavu 3:0, kdy už jsme věděli, že Pardubice jsou odevzdané. Tomáš si nulu zaslouží, chytá výborně. A nula je pro brankáře odměna jako pro střelce gól.
Musíte zažívat krásné období. Narodil se vám potomek, Spartě se daří, navíc v týmu hrajete s bratrem, který střelecky září...
Super, musím zaklepat. Mám radost, jak se bráchovi daří, hraje skvěle. Když jsem za ním jezdil do Ameriky, tak na něm bylo vidět, že ho hokej moc nebaví, navíc ho trápila zranění. Tady si to užívá. Proto zůstal v Čechách a sám říká, jak se tu cítí dobře.
Jak vám bylo, když fanoušci při zápase vyvolávali jméno vašeho syna Matěje?
To mně úplně přejel mráz po zádech, když fanoušci skandovali Matěj Nedvěd. Bylo to krásné. Teď hned vezmu telefon a budu volat ženě, jak se oba mají. Tak jí to řeknu.
Bude z Matěje jednou hokejista?
Já mám kluky teď už tři, tak doufám, že alespoň jeden z nich bude sportovec. Hlavně bych si ale přál, aby ze synů bylo něco pořádného. Nemusí být zrovna hokejisti. Nejstarší syn hraje tenis i hokej. V naší rodině se ale kolem sportu všechno točí, tak doufám, že si z toho kluci něco vezmou. Já jsem sportovec tělem i duší. Nebudu nad synem stát s rákoskou a nutit ho, aby hrál hokej. Na nás s bráchou rodiče také nevyvíjeli žádný tlak. Možná právě proto oba hrajeme hokej. Protože nás hokej bavil, a tak jsme pro něj dělali maximum. Člověk má pak úplně jiný přístup, když dělá něco, co ho baví.
Nelákalo by vás pořídit si ke třetímu synu ještě dceru?
Právě proto jsme chtěli třetí dítě, že by to mohla být holka. Zjistili jsme ale, že jsem nešika, že holky dělat neumím (smích). Teď už jsem tuto kapitolu asi uzavřel. Tři kluci mi stačí. Jinak bych si musel koupit autobus (smích).
