Navíc před ním stojí možná historická šance: týden před koncem základní části se Ottawě zranil první brankář Patrik Lalime. Jeho roli zaujal Prusek.
"Zatím o tom, co by se dělo, kdybych měl jít do play-off jako jednička, neuvažuju. Máme navíc trochu jiné starosti, potřebujeme uhrát ještě pár bodů, abychom se dostali mezi čtyři nejlepší a 1. kolo začínali doma. O tom, kdo bude v brance, se nemluví," svěřil se Prusek, jenž od Lalimova zranění vychytal dvě remízy v Torontu a v Tampě, kde Senators nakonec vyhráli v prodloužení 5:4.
Opravdu vás nechává klidným, co bude? V NHL jste ještě velkou možnost nedostal, nyní se můžete zviditelnit. Necítíte na sobě tlak?
Tohle k hokeji patří. Šance zviditelnit se to je i není, vždycky záleží hlavně na výsledku. Jsem náhradník a musím zápasy brát tak, jak přicházejí. Na play-off opravdu ještě nemůžeme myslet.
Hrklo ve vás, když jste v Torontu viděl Lalima, jak bojuje se zraněním a nakonec odjíždí na střídačku?
Vždycky je jiné, když nastupujete do zápasu od začátku, nebo až v jeho průběhu. Ale tohle se stalo hned po šesti minutách, stav byl 0:0, takže jsem se dobře koncentroval. Od toho na lavičce jsem, abych dokázal Patrika zastoupit.
Předtím jste odehrál jen 24 zápasů. Je to dost na to, aby si brankář věřil?
To záleží na tom, jestli ty zápasy jsou jenom občas, anebo jdou těsně za sebou. Pokud mezi nimi nejsou prostoje, pak je to docela velká porce a brankář se slušně rozchytá. V mém případě je to jiné, nastupuji jenom když chtějí šetřit Lalima. Navíc jsem měl potíže se zády, pár dnů jsem netrénoval. Ale chytat se s tím dá.
Nyní, pokud se Lalime neuzdraví, možná povedete svůj tým do bojů o Stanley Cup. Troufl byste si na to?
Samozřejmě bych si troufl. Nemusel bych vůbec chodit do branky, kdybych se bál. Ale počkejme ještě, na takové úvahy je času dost. Lalime má sice potíže s kolenem, ale uvidí se ze dne na den. Pokud se vrátí na led, uvidíme, kdo bude mít jakou formu.
Jste vůbec spokojený s tím, jakou roli v týmu hrajete?
Za minulou sezonu mám 15 zápasů, takže určitý posun to je, i když ne příliš velký. Vloni jsem převážně chytal proti slabším soupeřům, letos už mne nasazují i na Boston, Toronto, teď Tampu. O trochu lepší to je.
Těší vás alespoň průměr pod dvě branky na zápas a umístění mezi brankáři?
Tohle je spíš dobrá vizitka týmu, který hraje perfektně v obraně. Kluci mi hodně pomáhají, musím jim poděkovat.
Vaše jméno téměř vůbec nepadá v souvislosti s komplikovaným výběrem brankáře pro mistrovství světa. Mluvil s vámi trenér Lener?
Ano, potkali jsme se v New Yorku a říkal mi, že se mu líbí, jak chytám. Ale myslím si, že čeká na Romana Čechmánka, a když teď Los Angeles skoro jistě nepostoupí do play-off (o tom se už rozhodlo v noci na úterý - pozn.red. - více ZDE), zdá se mi, že je rozhodnuto. Navíc já bych ze všeho nejraději udělal úspěch s Ottawou.
Kdysi byly známé záběry, jak se rukou opíráte o břevno branky, což mimo jiné dělávál i Dominik Hašek. Pamatujete si na to přirovnání?
Ano, to mám v paměti, ale já se o břevno opravdu opírám spíš kvůli bolavým zádům... Navíc Dominik má jiný styl chytání, já jsem se vyvinul trochu jiným směrem.
Ale chytáte ve stejné helmě s mřížkou. To ještě americké komentátory nenapadlo?
Ale to víte, že napadlo. Oni jsou na tohle zaměření. Pořád by něco k něčemu přirovnávali, vymýšleli různé příběhy. Takže podobnost helmy je trkla do očí mezi prvními.
Už jste zlepšil vaši hru hokejkou?
Moje rozehrávka není nijak grandiózní, ačkoliv se snažím na ní pracovat. Smířil jsem se s tím, že nebudu hrát holí jako Brodeur nebo Turco. No co, jsem na ledě hlavně od chytání, takže pokud budu puky chytat, bude to znamenat, že dělám svoji práci dobře. To mi asi už bude muset stačit.